David Deamer z kalifornské univerzity v Santa Cruz uvedl, že "Místo Darwinových horkých rybníků organické polévky experimentují s vřelými kalužemi v sopečných oblastech Kamčatky a Kalifornie." Výsledek je trochu zklamáním - nezdá se že by horká kyselá voda a jílovitá emulze představovali správné prostředí pro vznik chemikálií, jež by se mohli stát stavebními kameny pro prní organismy. Podle Darwina v takovém prostředí kolem podmořských vývěrů horkých plynů měly organické sloučeniny vzájemně reagovat a spolu s fosfáty vytvořit stavební kameny pro aminokyseliny nezbytné pro vznik složitých struktur nukleových kyselin DNA a RNA. Podle Američanů je problém hned na začátku: vznikající stavební kameny organismů jsou k částečkám jílu tak pevně navázány, že k žádným dalším složitým chemickým reakcím už nemůže dojít.
Zpochybnění Darwinova vysvětlení vzniku provního živého organismu posiluje stoupence teorie nazvané Panspermický koncept - život na Zemi přišel z vesmíru. Očekává se že výsledky sběru meziplanetárního a kometárního prachu, provedeného sondou Stardust, tuto teorii posílí přinejmenším nepřímými důkazy. Už první výsledky rozboru vesmírných částic jsou totiž velmi slibné. Na lapači totiž uvízl nejen mikroskopický prach, ale i částečky viditelné pohým okem.
"I kdyby primitivní život skotečně vznikl v horké polévce, odkud by se tam vzali organické sloučeniny?" obrátil se na konferenci na 200 vědců Max Bernstein z amerického SETI institutu, jež se zabývá hledáním mimozenského života. Tvrdí, že potřebné stavební látky pro život se na naši planetu dostali s nárazem komety nebo dokonce velkého asteroidu.
"Pochopení toho, jak se po první miliardě let existence Země na jejím povrchu objevil život, není jen fascinující vědecký problém," řekl předseda konference Ian Smith z univerzity v Cambridge. "Je to základní předpoklad, abychom mohli odpovědně posoudit, nakolik pravděpodobný je život i jinde ve vesmíru."