Měsíců jako ten, který krouží okolo Země, je podle amerických astronomů v celém vesmíru překvapivě málo. Náš Měsíc vznikl patrně důsledkem kosmické srážky a tento typ satelitu se vyskytuje pouze v pěti až deseti procentech planetárních systémů.
Kamera umístěná na japonské sondě Kaguja zachytila vůbec poprvé východ Země ve formátu vysokého rozlišení. Sonda obíhá kolem Měsíce a vycházející Zemi natočila ze vzdálenosti 380.000 kilometrů.
Britští vědci zahájili tento týden oceánografickou misi ze španělských Kanárských ostrovů, jejímž cílem je prozkoumat podivnou "černou díru" objevenou uprostřed Atlantského oceánu. Ta by podle nich mohla poskytnout důležité informace o složení nitra Země.
Potenciálně nebezpečná malá vesmírná tělesa prý zasahují Měsíc mnohem častěji, než se dosud myslelo. Vyplývá to z pokračující studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Nové výzkumy v oblasti Východoafrického příkopu potvrdily domněnky odborníků, že se africký kontinent v budoucnu rozdělí na dvě části. Mezinárodní tým geologů z Etiopie, Británie a Spojených států dospěl k názoru, že hlavní podíl na tom má tlak zemského magmatu na tektonický zlom procházející východní Afrikou. Díky němu nebude za deset milionů let už východoafrický roh součástí černého kontinentu.
Zvláštní skalnaté útvary v Austrálii prý skrývají důkazy o tom, že na Zemi už byl před 3,4 miliardy let život. Tvrdí to experti, kteří zkoumali prastaré útvary označované jako stromatolity, které jsou prý ve skutečnosti fosíliemi vytvořenými mikroby.
Dotřesy jsou doprovodným efektem zemětřesení. Až dosud se mělo za to, že se projevují převážně v blízkosti jeho epicentra. Američtí seizmologové z Geologického ústavu v Pasadeně však na základě zkoumání otřesů, které za posledních více než 20 let postihly Kalifornii, došli k závěru, že dotřesy mohou zasáhnout oblasti vzdálené desítky kilometrů od místa zemětřesení a na svědomí je mají otřesy země. V budoucnu by mohly pomoci lokalizovat oblast, kde udeří příště.
Vědci pod Antarktidou objevili útvar, který je zřejmě kráterem širokým přibližně 480 kilometrů. Mohlo by podle nich jít o stopy po nárazu meteoritu, který před 250 miliony let způsobil masivní vymírání na Zemi.
Přes stopadesát let přijímaná teorie Charlese Darwina, že život vznikl spontální reakcí organických molekul za vysoké teploty a tlaku (tzv. horká organická polévka) nejde spolehlivě doložit. Oznámili to američtí vědci na konferenci britské Královské vědecké společnosti.