Nukleární fyzikové tvrdí, že na samém počátku se vesmír prý choval jako dekonalá tekutina. Fyzikům se podařilo podobnou hmotu vytvořit rozbitím iontům zlata na mix subatomových částic kvarků a gluonů. Tým Národní laboratoře v americkém Brookhavenu vystřeloval proti sobě atomy zlata v urychlovači, aby se jejich střetová rychlost blížila rychlosti světla. Po srážce se vytvořilo superhorké prostředí o teplotě asi 150 000 x vyšší než je uvnitř Slunce. Uvolnilo se tolik energie, že se elektrony a protony mohli "roztavit" na ještě menší kvarky a gluony. Právě kvark-gluonová plazma (QGP) podle astrofyziků tvořila vesmír několik miliontin sekundy po Velkém třesku. Sam Aronson z brookhavenského týmu opetrně uvedl, že dosáhli tak vysoké teploty a takové hustoty energie jaké se předpokládá pro zformování kvark-gluonové vazby. Substance v jejich urychlovači se chovala jako ideální kapalina. Kvark-gluonová plazma přitom byla dosud považována spíše za plyn. Kapalná podstata QGP by však usnadňovala vysvětlení předpokládaných procesů utváření vesmíru v prvních okamžicích po jeho vzniku.