Vědci se domnívají, že zachytili stopy svitu prvních vyhaslých hvězd
Astronomové asi zachytili infračervené záření prvních hvězd z doby po vzniku vesmíru. Šlo by o první hmatatelný důkaz, že hvězdy existovaly už během prvních stovek milionů let existence vesmíru.
Vědci z Goddardova střediska pro vesmírné lety v americkém státě Maryland se domnívají, že zachytili stopy svitu dávno vyhaslých hvězd, které se zrodily v době ranného vesmíru. Americký průzkum údajně představuje první hmatatelný (ale ještě ne definitivní) důkaz o existenci těchto prvních hvězd, které podle vědců vyprodukovaly "surovinu" pro vznik budoucích hvězd včetně Slunce.
Velký třesk nastal před 13,7 miliardy let. Raný vesmír byl pravděpodobně temný. Zhruba o stovku milionů let později se atomy vodíku začaly slučovat a rozžehly první zářivé hvězdy, které možná byly stokrát až milionkrát masivnější než Slunce. Jak ale skutečně vypadaly, o tom dosud astronomové neměli informace.
"Kde byly, jak velké byly, kolik světla vyzařovaly a zda vůbec existovaly - tím jsme si nebyli jistí," řekl astrofyzik Alexander Kashlinsky, hlavní autor článku o významném objevu v posledním vydání britského vědeckého časopisu Nature. "Domníváme se, že jsme dokázali získat první informace o těchto hvězdách," tvrdí vědec.
Kashlinského tým ke změření kosmického infračerveného záření, lidskému oku neviditelného, využil Spitzerův vesmírný dalekohled patřící NASA. Vědci odečetli záření všech známých galaxií v úzké štěrbině vesmíru, na niž se zaměřili. Výsledné zbytkové hodnoty podle nich představovaly radiaci nejstarších hvězd.
Někteří astronomové však závěry vědců NASA zpochybňují, odkazují na technická omezení a požadují další důkazy.
Ned Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles dokonce zpochybnil samotnou metodu odečítání radiace ostatních hvězd, kterou označil za nepřesnou. "Dívám se na tento výsledek velmi skepticky. Myslím, že je mylný," prohlásil Wright s tím, že zaznamenané zbytkové záření může pocházet z jiných, nedostatečně eliminovaných zdrojů radiace.
Velký třesk nastal před 13,7 miliardy let. Raný vesmír byl pravděpodobně temný. Zhruba o stovku milionů let později se atomy vodíku začaly slučovat a rozžehly první zářivé hvězdy, které možná byly stokrát až milionkrát masivnější než Slunce. Jak ale skutečně vypadaly, o tom dosud astronomové neměli informace.
"Kde byly, jak velké byly, kolik světla vyzařovaly a zda vůbec existovaly - tím jsme si nebyli jistí," řekl astrofyzik Alexander Kashlinsky, hlavní autor článku o významném objevu v posledním vydání britského vědeckého časopisu Nature. "Domníváme se, že jsme dokázali získat první informace o těchto hvězdách," tvrdí vědec.
Kashlinského tým ke změření kosmického infračerveného záření, lidskému oku neviditelného, využil Spitzerův vesmírný dalekohled patřící NASA. Vědci odečetli záření všech známých galaxií v úzké štěrbině vesmíru, na niž se zaměřili. Výsledné zbytkové hodnoty podle nich představovaly radiaci nejstarších hvězd.
Někteří astronomové však závěry vědců NASA zpochybňují, odkazují na technická omezení a požadují další důkazy.
Ned Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles dokonce zpochybnil samotnou metodu odečítání radiace ostatních hvězd, kterou označil za nepřesnou. "Dívám se na tento výsledek velmi skepticky. Myslím, že je mylný," prohlásil Wright s tím, že zaznamenané zbytkové záření může pocházet z jiných, nedostatečně eliminovaných zdrojů radiace.
vesmir.info
(6. 11. 2005)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí