vesmír.info

děte k šípku.

ano... respektuji teorii... ale jde o to, kam se rozpíná...???? co je za hranicí rozpínání???................že by filozofická otázka?

No vzhledem k tomu, že prostor a čas vznikali současně, tak otázka co je za hranicí rozpínání nebo co bylo před Velkým Třeskem není na místě.

Moj nazor - vesmir pri svojom vzniku nedodrziaval teorie kvantovej fyziky, ako ju teraz pozname, nejaka rychlost svetla v
zaciatkoch rozpinania vesmiru bola iba slimacie tempo oproti stihacke - vesmir je mozno az milionkrat? starsi a vacsi a druzice o ktorych sa pise, ze zachytili ziarenie pochadzajuce z obdobia vzniku vesmiru v skutocnosti zachytavaju ziarenie, ktore mozno pochadza z druhotnych mensich big bangov, kde rychlost rozpinania bola ozaj iba 300 000... Povedzte mi prosim, z ktoreho
bodu na oblohe sa rozpina vesmir.

Vesmir se zrodil ve velmi kratkem okamziku.Vesmir je obrovsky velky.
Tato tvrzeni jsou vyjadrenim pomeru k jinym stavum neboli relativni vztah.Co takhle obracene tvrzeni:

Vesmir se zrodil po dlouhe dobe.Vesmir je malicky.

Tato tvrzeni neobstoji vuci znamym stavum jak je zname protoze nezname nic vetsiho jak vesmir a nic tak rychleho jako zrod vesmiru.
Mozna v budoucnu budou pravdiva tato tvrzeni.

S pozdravem skromny (ne pysny) J.Z

Velmi důležité věty:
protoze nezname nic vetsiho jak vesmir a nic tak rychleho jako zrod vesmiru.Vlastně všechno jsou to jen naše výpovědi a ineterpretace, stejné zamyšlení kupř.jako nad mapou světa :)
Vesmir se zrodil po dlouhe dobe.Vesmir je malicky.
Intuitivně promítámé svoje objevení se tady ve světě.Vždycky všechny úvahy tohoto druhu jsou zjevně, nebo skrytě antropomorfní, nelze vylézt ze své\"kůže\" a vidět svět zvenku mimo sebe.
Proč to říkám: Stejně antropomorfně cítím, že vesmír tady musel být pořád, taky mám své rodiče a ty svoje...:)

Co se tyce terminu antropomorfni konstatuji shodu a presto bych chtel zustat u tematu.Antropomorfni metoda poznani(antropicky princip) vysvetluje vlastne zpusob poznani na zaklade lidske zkusenosti.
Co takhle nelidska zkusenost.Je evidentni ze chapat muze pouze organicka hmota(clovek,opice,delfin}.Chape rostlina?Chape neorganicka hmota?Pochopi atom ze se rozpadne?Potom bychom mohli mluvit o atomomorfnim principu.Atom ma prece delsi zivot nez clovek takze muze chapat pomalu a to tak ze to nikdo nepozna.Jeho zivot zacal Velkym treskem a skonci treba Velkym krachem.Jeho vnimani casu muzeme oznacit za neskutecne rychlejsi nez je nase vnimani a oznacme je za nulove,coz umoznuje tvrdit to k cemu smeruji ze po smrti cloveka dojde k jeho zmene v nezive atomy s nulovym vnimanim casu neboli okamzite po sve smrti se dostaneme k pripadnemu Velkemu krachu.Tento zaver byl motivem od zacatku clanku.Je to pouze fantasie ale proc ne.
S pozdravem J.Z

Jeho vnimani casu muzeme oznacit za neskutecne pomalejsi......
S pozdravem J.Z

Mě vesmír fascinuje svojí rozsáhlostí. V podstatě jen samá práznota, sem tam nějaká hvězda či planeta jinak pustina. Pokud to dobře chápu, vesmír se nejspíš rozpíná sám v sobě, neboť podle definice čas a ani prostor "před" Big Bangem neexistoval. A co když těch "vesmírů" je víc? Třeba něco jako vařící se voda, kde jednotlivé bubliny představují zcela nezávislé "světy". Explodující, hroutící se a nově vznikající a na sobě naprosto nezávislé. Události z jedné " bubliny" nemohou ovlivnit procesy a události "sousední bubliny"

:-) . . . zase jenom fantazie.

Nazor ze je vic vesmiru nezavislich na sobe je logicky opravneny.Kdyz vznikl nas vesmir proc by nemohl vzniknout jiny.Zajimave je ze nemuzeme urcit jejich vzajemnou polohu protoze proste vzajemnou polohu nemaji a nemohou si prekazet.Samozrejmne zase je tady ta otazka z ceho ty vesmiry vznikaji.Muselo existovat neco co nechapeme.Neco jineho nez prostor,hmota a cas.A vznik toho neceho jineho uz bude mozna pochopitelny.

Z fyzikální chemie jsem se naučil, že všechny rovnice popisující reálné jevy jsou v podstatě jen přibližné. Nejjednodušší případ - stavová rovnice ideálního plynu - aby platila musí mít částice plynu nulový objem. Řekněte mi podle jakých rovnic lze spočítat, že vesmír se rozepnul z nulového objemu (nebo objemu 10exp-35 m, což je skoro totéž) ? Vezmeme-li prokázané zmenšování hvězda - bílý trpaslík - neutronová hvězda, tak každý stupeň vývoje hvězd má konkrétní rozměr. A pak najednou černá díra, singularita s nulovým objemem bez ohledu na hmotnost. Pro zajímavost, spočítal jsem tzv.Schwarzwildův poloměr (horizont událostí, kde nemůže unikat z gravitace singularity ani světlo) pro uváděnou hmotnost vesmíru a činí asi 4 miliardy světelných let. To už je opravdu kosmický rozměr. Přes tuto hranici se okamžitě, bez zřejmého impulsu (co to je triliontina sekundy) dostala celá hmota vesmíru. Tyto představy jsou pro mě prostě nestravitelné a spekuluji, že by to mohlo být takto : hmota je postupně pohlcována do černé díry, která roste nikoliv do nekonečna, ale do určité kritické hmotnosti (vysavač o poloměru miliard světelných let). Při překročení kritické hmotnosti(třeba fúze více děr) nastane velký třesk jako jaderný výbuch. Konečně jednou se to už stalo. A to se může opakovat na principu matematického kyvadla, protože energie a entropie uzavřeného systému zůstává konstantní.

sice tomu vubec nerozumim, ale jak se mohl vesmir pri zrodu roztahnout tak rychle, kdyz nejvestsi rychlost je rychlost svetla??nebo v tu dobu bylo i neco rychlejsiho???

jo jasny ze vesmir tu byl davno a opravdu vysledky ze se tu ukazal rychle ale neznamenato ze tu byl vesmir hned je jasne ze to muselo par desitek let trvat ne-li déle

http://www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=m

Navrátile běžte k psychiatrovi a přestaňte otravovat své spoluobčany, už konečně si dejte říct..

..spíš než exploze bych to nazval inflace...nebyla to exploze v pravym slova smyslu, jenže kdo to může z lidí popsat, když vnímáme vesmír v 3D+ čas?! To, že na začátku byl bod singularity, nebo-li bod s nekonečně velkou hustotou a nekonečně malým rozměrem, je jasné, ale co před BB? Chyba je v tom, že chápeme vesmír jako lidé, kteří běžně pracují se 3 dimenzemi a časem...Myslím si, že klíčem k mnoha odpovědím by mohly být Calabiho-Yauovy prostory, které se skládají z 6-7 stočených dimenzí resp. strunová teorie, která vnímá vesmír jako vícerozměrný prostoročas, jehož každý bod obsahuje C-Y prostor...

To je blbost ty vědci nevědi co řikaj jak mužov řict jak je starej vesmir nebo jak vznikl a proc by měl vznikat ? co bylo před "zrozenim vesmiru"
to nahodou nikdo nevy a proc si vsichni myslime že sme inteligentni tvory co když sme jenom bakterie na něči bote kdovy bakterie taky nevedy o svete jak ho zname my maji svuj svět a taky si mužov myslet jak sou chytry a jak velky svet kolem sebe mají tohle však nikdo nikdy nezisti a ani nebere v uvahu jinak by o praci přišlo milioni lidi žejo ...
nic nemusy byt tak veliky a fascinujici jak se zda kdo vy ...
a ješte je tu jedna možnost a ta je buh nad nami ......

Bez ohledu na obrovské úsilí protagonistů strunové teorie, je tato teorie v podstatě správným krokem špatným směrem. Zejména proto, že je v principu nahrazením bodu částicvé teorie prostorovým útvarem, ketrý na rozdíl od onohoho bodu je schopen míti reálné vlastnosti hmoty. Protože jde jen mechanickou úpravu, beze zásadní změny filozofie prostoru a jeho struktury nikdy tatob teorie nebude schopna popsat realit v celé její komplexnosti. A už vůbec ne jeho kvantovou podobu. Protože je třeba si uvědomit, že vesmír, hmota, vše co je jinou podobu nemá.
Největší chybou je, že připouští existanci docela prázdného prostoru. Takový prostor neexistuje. Jakýkoliv existující prostor musí mít svou historii, čas a strukturu, která svými kmity jej produkuje. Bez ohledu jestli v něm lokálně nějaká superstruna právě je nebo není. v našem vesmíru je v každém bodu přítomna vždy ve formě fyzikálních polí. Spíš tedy jde o problém jak může být v jednom bodě několik superstrun současně. Prostor sám o sobě má superstrunnou strukturu. Univerzální, schopnou vytvořit v danám bodě jakýkoliv druh částice a určující její další vlastnosti jako je elektromagnetizmus nebo gravitace. Tato struktura má také na svědomí, že rychlost světla je konečná. Jde o maximální rychlost jakou tato struktura je schopna foton šířit.

Citace - "Toto ohromující rozpínání vesmíru se událo v méně než triliontině sekundy," dodal vědec.

Nejsem si jistý, zda je tím myšlen prostor, či prostředí v prostoru, ale pokud by šlo jen o prostor viz výše, stejně by musela být přítomna též hmota. Kde by se taky dnes jinak hmota vzala :)
Ale,
Co setrvačnost??? Prostředí vesmíru nemůže získat podobu za tak krátkou dobu, jelikož hmota má svou setrvačnost. Prostředí prostoru se neustále mění libovolným směrem a tvarem.
2) Tlak pro takové zrychlení hmoty by byl tak velký, že by se tlakem rozprskla jako velká kapka při letu před dopadem na zem.
3) Nechápu proč se všeobecně mluví o času, když vlastně ani neexistuje!!!
V paměti se tvoří minulost a budoucnost. Čas je výplod myslícího tvora, který je schopen si pamatovat a tam vznikl čas. žádná hmota nezná čas jen my myslící!!! Om

--- vesmír se rozepnul do obrovských rozměrů za triliontinu vteřiny --
To by mně zajímalo co vlastně autor termínem vesmír vlastně myslí. Skutečně je přesvědčen, že, pokud se vůbec tak stalo, to co se rozepnulo při údajné inflaci byl vesmír? Jak to může vědět, byl snad při tom? pokud chce psát o tak složitém a specialním tématu jako je vznik vesmíru tak ať píše co nejpřesněji a kvalifikovaně. Navíc, aby mohl tvrdit, že se tak skutečně stalo, musel by někdo dokázat, že
singularita, nikoliv může, ale že musíza určitých okolností, vůbec
nějakým způsobem explodovat. Článek nemá takovou kvalitu, aby
bylo o čem relevantně diskutovat. To říkám i když si jsem, že jsem už na něj reagoval. Pokud chce někdo něco provozovat něco jako Vesmírinfo, což je naprosto chvályhodná činnost, tak by to měl provozovat na profesionální úrovni, jinak, přes dobrý úmysl může akorát v hlavách čtenářů způsobit ještě větší zmatek než je ten, který panuje na profesionální úrovni. A i ten každé hlavě dá pěkně zabrat.

Existence světa je problematická věc.Přítomnost neustále zaniká.PŘÍTOMNOST jako by neexistovala.Svět neustále zaniká.Čas vznikl a zanikne.Jestli se někde znovu obnoví se jeví logické ale nemůžeme říci po anebo před námi a kde.Tohle asi představuje věčnost.

Nejdřív bych Vám chtěl popřát vše nejlepší s Novým rokem. Jste tak trochu mým známým, protože sleduji diskuzi z oblasti, která zajímá i Vás.
No a teď konečně mohu být zlý. Snad to nebude až tak strašné.
Jde o problematiku historie o zanikání nebo uchvávání informací. Váš názor
neni ničím neobvyklým. Jde jen o to, že jde jen o pocitový pohled LIDSKÉ HLAVY na vnější děje. Jen my máme potíže s historiemi a s časem. To není problém reality samotné. Pro ní je jen současno, jeden nejmenší zlomek času, které nazývám *Teď* a mezery, které tato kvanta času oddělují jako *Tik*
Názorně si to představuji tak, že dlouhá šiška různobarevného těsta
je rozdělena *Tiky* na stejně dlouhé části *Teď*. Každý ten kousek
představuje miniděj, mininičas ve kterém se řez na začátku V KAŽDÉM BODU PROSTORU změní vnějšími interakcemi na změněný řez na konci. Tedy v realitu změněnou.Posloupnost těchto řezů a každé změněné *Teď* dějící se koherentně v celém nekonečnu prostoru Všehomíra, je to jediné čím relita je a jediný čas, který vlastní po celou dobu své existence.
JÍ ŽÁDNÁ HISTORIE NEZAJÍMÁ A K NIČEMU JI NEPOTŘEBUJE.
Historie je jen vedlejším produktem její existence, obrovského množství *Teď*, které se staly.
Historie, čas je,stejně jako více či méně rozměrný prostor problémem
lidských hlav, je to prostředek, spolu s dalšími vnějšími jevy reality jak můžeme co nejpravdivěji popsat jí samotnu.
S postřehem jakoby současnost pro nás neexistovala, souhlasím.
Nemáme schopnost ji pozat. Poznat ji můžeme jen na základě iterpolace z nejbližší minulosti. Tato interpolace bude vždy rozmazaná. Zaostřit se dá zkušenostmi a znalostmi našich hlav. Ale i taková to rekonstrukce je vždy
z části neúplná a také nepravdivá. Jinak by nám byli všici historici na nic.
Samozřejmě je i tato má úvaha také taková. ale nechci unavovat. Snad jako odpověď stačí. JSCH

Žiadny čas neexistuje. Je to iba vymyslená veličina.
Vo vesmíre je jedinou premennou pohyb a o tom to je.

Svym způsobem máš pravdu, ale já bych to možná spíš specifikoval tak, že neexistuje univerzální čas. Čas je veličina, kterou vymyslel člověk, tedy tvor, který o vesmíru ví velice málo a který vlastní pouze 5 smyslů a vnímá jen 3 dimenze + jeho vymyšlený čas. Nicméně ve vesmíru jsou jevy závislé na čase, takže bych spíš řekl, že neexistuje univerzální čas. Tok času ale ano.

Muze mi nekdo prosim vysvetlit jak si muzu predsatavit jinou dymenzi nez 3D, jak si mam napriklad predsatavit 6D ?

To právě vzhledem k možnostem lidského mozku, který vnímá pouze 3 dimenze a čas není dost dobře možné. Vysvětlení je tedy pouze teoretického rázu - viz výše zmíněné Calabiho prostory a strunová teorie nebo obecně teorie relativity Nicméně, v Hawkingově Historii času jsem se například dočetl, že 4. dimenzi, pokud neberu čas jako 4., si lze představit tak, že máte kanárka v kleci a ten se dostane do čtvrté dimenze v tu chvíli, kdy se začne všem bodům prostoru vzdalovat zároveň - tedy v praxi by to vypadalo tak, že by kanárek zmizel a po nějaké době se objevil úplně jinde. 4. a všechny další jsou buď uvnitř těch našich třech nebo paralelně s nimi, i když v prostoru někde úplně jinde.

Muj nazor je takovy, ze clovek nebude nikdy schopen slovem, pismem ani cimkoliv jinym znazornit presne vznik vesmiru. Stáří lidstva je zlomek zlomku casu od toho co bylo na zacatku.. Kdykoliv a kdokoliv se bude snazit popsat vznik samotny cimkoliv fyzickym, pak tento popis uz sam o sobe je zakonite nespravny.. Podle me jsme kazdy schopen citit jakym zpusobem vse vzniklo, ale nikdy natolik jak jsme zvykli chapat veci, ktere nezname.

Proc se my lide nepidime stejne jako po vzniku vesmiru otazkami typu.. Kdy a jak vznikly zakony vesmiru, nebo tez zakony vubec zrozeni vesmiru a nebo proc by neco melo soucasne vzniknout kdyz to muze soucasne zaniknout.. Proc neni stejne dulezite jako vznik vesmiru otazka, jestli bylo driv neco nebo nic.. jestli vse soucasne a pokud ano, tak proc vubec vzniklo neco nebo nic.. Odpoved na jakoukoliv otazku je podle me hluboko v kazdem z nas.. podle me jsme kazdy svym zpusobem a cokoliv byli u zrodu tohoto naseho vzniku vesmiru, protoze i my jsme soucasti vseho.

Tot muj nazor.

Jeste na konec... nejvetsi nestesti muze byt se snazit odpovedet na otazky skrze jiz poznane, nebo neci nazor, coz muze a ve vetsine je neuplne, nebo nedostacujici pravda existuje.. ale je tak rozsahla ze je i spravne ze zadna neexistuje..

Vše je v pohybu, tak se nám svět jeví. A tady čteme, že po neurčitou dobu, kdy ani nebyl čas, se tady připravovala prvotní singularita na svůj velký okamžik. Ze statického stavu do pohybu, to ovšem vyžaduje prvotního hybatele. A jsme tam, kde byl Aristoteles. Je v tom nějaká chyba.