Česká republika má šanci na Mezinárodní laserové centrum
"ELI je mnohoúčelové zařízení, které je schopno vytvořit v omezeném místě intenzitu záření tisíckrát větší než to, co je v současné době k dispozici v laboratoři," řekl Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Využitelný je podle něj v mnoha oborech. Například v biologii pro zkoumání buněk či pro terapii nádorů. Aplikace se zejména týkají holografie molekul proteinů. Díky intenzitě záření laseru by bylo možné zaznamenat hologram a rekonstruovat komplexní biologické struktury.
Tímto vysoce výkonným laserem je podle Rusa také možné vytvořit fyzikální podmínky podobné těm, které existovaly při vzniku vesmíru. "Můžete s jeho pomocí studovat kvantovou fyziku nebo gravitaci, jako kdybyste byl v blízkosti černé díry. Takovéto zařízení je snem mikrobiologů, fyzikálních chemiků i mnoha jiných vědců," dodal.
Pro realizaci ELI (Mezinárodní laserové centrum), který by patřil k evropské vědecké infrastruktuře, v některé z nových členských zemí Evropské unie svědčí podle náměstka ministra školství Vlastimila Růžičky to, že na východ od Aše nestojí žádný z 36 infrastrukturních projektů, které unie má. Česko pak má před Rumunskem a Maďarském tu výhodu, že menší laser už provozuje, a má tedy v tomto oboru zkušenosti i odborníky. Navíc už má připravenou stavební parcelu ve Zlatníkách poblíž Prahy se snadným spojením na letiště v Ruzyni.
Projekt by se měl realizovat v letech 2011 až 2013 v zemi, která výběrové řízení vyhraje. Finanční náklady na stavbu ELI by se měly pohybvat kolem 260 milionů eur (asi 6,7 miliardy korun). Kolem 80 procent provozních nákladů by po jeho dokončení každoročně hradili podle konsorciální smlouvy zahraniční partneři projektu. Podle Růžičky vládní Rada pro výzkum a vývoj s hrazením zbývajících 20 procent provozních nákladů, které padají v úvahu zhruba od roku 2015, počítá.
Projekt ELI, který představuje skutečnou revoluci v laserové technologii, by byl nejen přínosem pro české vědce, kteří by byli jeho přímými účastníky, ale také pro řadu českých firem, které by poskytovaly služby. Projekt by sloužil i ke vzdělávání nové vědecké generace, soudí čeští odborníci.
Růžička poznamenal, že by podobných infrastruktur mělo stát v Česku více. Díky operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace by měli čeští vědci z Bruselu dostat téměř 2,1 miliardy eur, což je při současném kurzu asi 54 miliard korun. Konečné rozhodnutí, které z předložených projektů se budou v Česku realizovat, ale ještě nepadlo.
