První start evropské zásobovací lodi k ISS stanoven na 8. března
Evropská automatická nákladní loď, pojmenovaná po známém spisovateli vědeckofantastických románů z 19. století Julesovi Verneovi, poprvé odstartuje k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 8. března v 5:23 SEČ. Vypuštěna bude z raketové základny Kourou ve Francouzské Guyaně. Oznámila to Evropská vesmírná agentura (ESA).
Loď Jules Verne dopraví na ISS zásoby, přístroje, materiál pro experimenty, náhradní díly a potraviny. Součástí nákladu budou také nejdůležitější životní prostředky pro posádku stanice - vzduch a voda. Loď zůstane zakotvena u ISS několik měsíců a posádka ji postupně zaplní odpadem. Poté bude loď od stanice odpojena a při sestupu k Zemi shoří v horních vrstvách atmosféry.
Konstruktéři Julesa Vernea vycházeli z potvrzené praxe, že automatické zásobovací lodě je ekonomicky výhodnější vyrábět "na jedno použití". Opakovaně použitelné lodě schopné návratu na Zem jsou velmi komplikované a provozně drahé, a stejně nelze s absolutní jistotou zaručit, že se při návratu nepoškodí. Rizika a ohrožení opakovaně použitelných vesmírných lodí prokázaly nehody raketoplánů v uplynulých desetiletích; mezi poučné přitom patří i ty případy, které skončily šťastně.
Automatické zásobovací lodě typu Jules Verne mají velikost přibližně dvoupatrového autobusu a dokážou u ISS zakotvit zcela automaticky. Jsou schopny vynést na oběžnou dráhu 400 kilometrů nad zemským povrchem, kde se stanice pohybuje, až osm tun nákladu. To je třikrát více, než dosud mohla vynášet ruská zásobovací loď Sojuz, pocházející ještě ze sovětských dob.
Konstruktéři Julesa Vernea vycházeli z potvrzené praxe, že automatické zásobovací lodě je ekonomicky výhodnější vyrábět "na jedno použití". Opakovaně použitelné lodě schopné návratu na Zem jsou velmi komplikované a provozně drahé, a stejně nelze s absolutní jistotou zaručit, že se při návratu nepoškodí. Rizika a ohrožení opakovaně použitelných vesmírných lodí prokázaly nehody raketoplánů v uplynulých desetiletích; mezi poučné přitom patří i ty případy, které skončily šťastně.
Automatické zásobovací lodě typu Jules Verne mají velikost přibližně dvoupatrového autobusu a dokážou u ISS zakotvit zcela automaticky. Jsou schopny vynést na oběžnou dráhu 400 kilometrů nad zemským povrchem, kde se stanice pohybuje, až osm tun nákladu. To je třikrát více, než dosud mohla vynášet ruská zásobovací loď Sojuz, pocházející ještě ze sovětských dob.
vesmir.info
(12. 2. 2008)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 2 reakcí