Přestože má vyřazení Pluta z planet sluneční soustavy, o kterém rozhodli astronomové v srpnu na mezinárodním kongresu v Praze, řadu odpůrců, dostalo už pořadové číslo 134.340 v katalogu planetek (asteroidů) a transneptunických těles. Uvádí to poslední číslo Minor Planet Circulars ze 7. září 2006.
Podle Mezinárodní astronomické unie (IAU) je v současnosti planetou ve sluneční soustavě takové těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace mělo kulový tvar. Zároveň nesmí být satelitem. Musí být také ve svém prostoru do takové míry dominantní, že pročistí své okolí od ostatních těles. U trpasličích planet, kam byl nově zařazen i Pluto, podle astronomů tato podmínka neplatí. Tyto podmínky podle zastánců Pluta ale nesplňují i jiné planety, včetně Země.
Očíslování Pluta bylo podle Miloše Tichého z jihočeské observatoře na Kleti, která se zabývá pozorováním planetek a komet, naplněn srpnový "Prague Planet Protokol" - rezoluce IAU o definici planety. Podle ní se Pluto stal "trpaslíčí planetou", a tudíž se ocitl v katalozích planetek a transneptunických těles.
Kromě Pluta se čísla v katalogu dočkala i další velká tělesa za Neptunem: 2003 UB313, které je dokonce větší než Pluto, dostalo číslo 136.199, číslo 136.108 dostalo těleso 2003 EL61 a těleso 2005 FY9 dostalo pořadové číslo 136.472. I jejich objevitelé měli ambice prosadit je do seznamu planet. Nedávno objevená Sedna, pojmenovaná podle eskymácké bohyně, má pořadové číslo 90.377, a Quaoar, pojmenovaný podle tvůrčí síly z mytologie kalifornských Indiánů, má číslo 50.000.
"Nekulaté" číslo má Pluto proto, že dostal první číslo v pořadí pro planetky, které bylo volné. Uvažovalo se podle Tichého i o tom, ze bude mít číslo "0", což by se určitě líbilo matematikům. "Škoda, že se komunita astronomů nedohodla na očíslování Pluta dříve, jak mnozí navrhovali, mohl tak mít hezké kulaté číslo 10.000, 99.999 nebo 100.000," povzdechl si Tichý.