3. října nastane prstencové zatmění Slunce
Zatmění začne v 10:01, vrcholit bude v 11:15 a skončí ve 12:32.
Prstencové zatmění Slunce vzniká stejně jako úplné. Jen s tím rozdílem, že úhlová velikost Měsíce je o něco menší, takže nezakryje Slunce úplně - zůstane pozorovatelný úzký prstýnek. Během tohoto úkazu je nejlepší vyhledat okraj pásu zatmění, protože zde bude okraj Měsíce plný nerovností tečně míjet okraj Slunce. Uvidíte proto mnoho záblesků připomínajících lesknoucí se perly. (Tzv. Bailyho perly, které popsal poprvé v roce 1836 F. Baily během zatmění v Itálii.).
Pás prstencového zatmění se táhne od Portugalska, přes Španělsko (včetně jižních ostrovů Mallorky), Tunis, Lybii a zbytek Afriky. K úkazu dojde 3. 10. 2005 v ranních hodinách.
Úplné zatmění Slunce
Při úplném zatmění Měsíc, který se na své dráze dostane mezi Zemi a Slunce, zakryje jasný disk Slunce a lze pozorovat jindy přesvícenou, a proto běžně neviditelnou nejvyšší část sluneční atmosféry - sluneční korónu. Také pozorujeme reakci okolní přírody. Krávy ulehnou na dvě minuty ke spánku, vše se zklidní. Zatmění úplné či prstencové, které je pozorovatelné jen z malého kousku naší planety, je vždy na podstatně větším území, kam dopadá polostín, doprovázeno částečným zatměním.
Poslední úplné zatmění bylo viditelné v Čechách 12. května 1706 a opět bude v Praze pozorovatelné až 7. října 2135. Za nejbližším úplným zatměním si budou muset Češi zajet 29. března 2006 třeba do Turecka, Egypta či Libye.
Prvním písemným dokladem zatmění Slunce je záznam v čínské kronice Šu-King, který je starý 4140 let. Nejvíc se kronikář rozepsal o setnutí hlavy královskému astrologovi, který zapomněl upozornit panovníka. Lid jeho vinou nebyl připraven na zahánění saně, která podle tehdejších představ chtěla Slunce pozřít. Astrolog přišel o hlavu, přestože se Slunce po chvíli zase objevilo.
