Rakety - úvod
Rakety - úvod
Rakety se používají od šedesátých let do současnosti jako nosiče sond, družic a jiných přístrojů na oběžnou dráhu. Rakety mají poměrně velké náklady, což se dnes řeší projekty návratných raket a raketoplánů. Raketoplány se sice dnes používají, ale nemohou plně nahradit rakety, neboť nemají takovou nosnost, o vynášení těžších těles se musejí postarat těžké rakety jako třeba Eněrgija(dnes se již nepoužívá), která měla nosnost 50tun.
Raketa se skládá z několika palivových stupňů, první stupně se postarají o vynesení rakety do výšky desítek kilometrů a poté se odpojí od rakety a na padáku spadnou do moře, po očištění a naplnění je lze znovu použít. Ostatní stupně dostanou raketu na oběžnou dráhu, kde se vypustí nesené těleso. Poté co vyplní raketa svou úlohu shoří v atmosféře. Dnes se ale dělají i rakety , které se dostanou skrze atmosféru bez újmy a dopadnou padákem k zemi, tudíž část rakety lze znovu použít a lety jsou levnější, příklad takové rakety je raketa Kistler K-1, která se zatím vyvíjí:
|
Transport rakety na místo startu |
|
Vztyčení rakety do startovací polohy |
|
Start(3 motory N-33 dávají celkem 4,5MN tahu) |
|
Oddělení 1.stupně ve výšce 41km |
|
Zážeh 2.stupně o jednom motoru NK-43 a navedení na dráhu |
|
Otevření nákladového prostoru a vypuštění nákladu |
|
Otočení 2.stupně a zpomalení na návratovou dráhu |
|
tepelný štít na přední části 2.stupně chrání raketu při průletu atmosférou |
|
Otevření padáků ve výšce 3km a snížení dopadové rychlosti |
|
Přistání s airbagy poblíž místa startu |
