První meteory Perseidy se objeví po 19. červenci
První meteory Perseidy je možné pozorovat už po 19. červenci. Nejvíce jich ale bude létat po obloze v noci na 13. srpna. Dalekohled k pozorování není třeba, stačí jen lehátko a klidné zákoutí s výhledem na souhvězdí Persea, odkud jakoby vylétají.
Když bude meteorický roj v noci na 13. srpna vrcholit, bude možné za optimálních pozorovacích podmínek podle Suchana zahlédnout až 60 jasných meteorů za hodinu.
Meteory se nejlépe pozorují vleže na zádech. Ideální je místo mimo velká města, není-li zrovna úplněk (nastane 9. srpna), protože tak neruší veřejné osvětlení.
Světelné efekty vznikají třením prachových částic o molekuly vzduchu. Ty se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry, které je možné pozorovat.
Perseidy pocházejí z rozpadlé komety Swift-Tuttle, objevené roku 1862. Jméno mají odvozeno od souhvězdí Persea, z něhož každoročně v tutéž dobu jakoby vylétají. Podle řecké mytologie byl král Perseus synem vládce bohů Dia. On a další mytologické postavy, Andromeda, Kéfeus a Kassiopeia, byli proměněni ve hvězdy a pozdviženi na oblohu, kde září jako souhvězdí.
K jiným známým meteorickým rojům patří Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě jich létá více než 1000 za hodinu. Méně známé Geminidy se objevují v prosinci. Jejich zdrojem není kometa, ale planetka Phaeton. Srazila se asi s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic podobný jako u komet, který se za ní táhne.
Meteory se nejlépe pozorují vleže na zádech. Ideální je místo mimo velká města, není-li zrovna úplněk (nastane 9. srpna), protože tak neruší veřejné osvětlení.
Světelné efekty vznikají třením prachových částic o molekuly vzduchu. Ty se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry, které je možné pozorovat.
Perseidy pocházejí z rozpadlé komety Swift-Tuttle, objevené roku 1862. Jméno mají odvozeno od souhvězdí Persea, z něhož každoročně v tutéž dobu jakoby vylétají. Podle řecké mytologie byl král Perseus synem vládce bohů Dia. On a další mytologické postavy, Andromeda, Kéfeus a Kassiopeia, byli proměněni ve hvězdy a pozdviženi na oblohu, kde září jako souhvězdí.
K jiným známým meteorickým rojům patří Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě jich létá více než 1000 za hodinu. Méně známé Geminidy se objevují v prosinci. Jejich zdrojem není kometa, ale planetka Phaeton. Srazila se asi s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic podobný jako u komet, který se za ní táhne.
vesmir.info
(17. 7. 2006)
související
Nejznámější meteorický roj - Perseidy, každoročně vrcholí kolem 12. a 13. srpna. První 'padající hvězdy' začnou ze souhvězdí Persea létat již na konci června.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí