Mars projde otevřenou hvězdokupou Jesličky
Planeta Mars projde otevřenou hvězdokupou M 44, která je známá spíše pod názvem Jesličky nebo také Včelí roj. Úkaz bude trvat od 21. do 25. 5. a bude pro pozorování jedním z nejpříznivějších. Pozorovatelům se bude zdát, jakoby ve hvězdokupě přibyla navíc další hvězda.
K pozorování postačí triedr. Ve středu 21. dubna bude planeta Mars ve 22:00 asi 30 stupňů nad západním obzorem. Se soumrakem bude hvězdné pozadí včetně Jesliček výraznější a tudíž i snáze pozorovatelné. V prvních dnech bude ale rušit světlo Měsíce, který je 20. května v úplňku. V den maximální fáze úkazu, v pátek 23. května, ale už nebude jeho svit tolik intenzivní. Okraj kupy Mars opouští v neděli 25. května.
Hvězdokupa Jesličky je stará 730 milionů let a vzdálena od Země jsou zhruba 577 světelných let. Průměr je asi 16 světelných let a obsahuje přes 200 hvězd. Leží v poměrně nevýrazném jarním souhvězdí Raka. Do katalogu mlhavých objektů ji přidal jako 44. objekt v pořadí francouzský astronom Charles Messier v roce 1771. Na čisté obloze se jeví jako mlhavá skvrnka na půl cesty mezi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Blíženců Polluxem a souhvězdí Lva Regulem. Triedrem je zřetelně vidět centrum kupy, které má tvar ležícího písmene "V".
Vzdálenost Marsu od Země značně kolísá. Pokud je blízko, mívá hvězdnou velikost kolem -2,4 magnitudy, což odpovídá Mezinárodní kosmické stanici (ISS) při její horní hranici jasnosti. Hranice viditelnosti je kolem pěti magnitud. Pokud je Mars daleko od Země, pak ho nezkušený pozorovatel snadno zamění s tuctovou hvězdou. Nápadný je naoranžovělou či narudlou barvou. Jí vděčí za jméno, dostal ho totiž po římském bohu války.
Přechod planet přes Jesličky není výjimečný. Leží totiž jižním okrajem nedaleko od ekliptiky, což je rovina zemské oběžné dráhy kolem Slunce. Leží na ní i Slunce a roviny drah ostatních planet jsou od ní jen maximálně několik stupňů odchýleny.
Venuše bude míjet Jesličky jižním okrajem 2. září 2009 ráno. Mars projde středem Jesliček 1. listopadu 2009 v druhé polovině noci. Kdo se vydá letos 1. srpna za zatměním Slunce do zahraničí (v Česku bude vidět jako částečné), uvidí zřejmě Jesličky pouhých 1,5 stupně severozápadně od ztemnělého slunečního kotouče. Horálek doufá, že se je podaří zachytit na fotografiích poblíž sluneční koróny.
Hvězdokupa Jesličky je stará 730 milionů let a vzdálena od Země jsou zhruba 577 světelných let. Průměr je asi 16 světelných let a obsahuje přes 200 hvězd. Leží v poměrně nevýrazném jarním souhvězdí Raka. Do katalogu mlhavých objektů ji přidal jako 44. objekt v pořadí francouzský astronom Charles Messier v roce 1771. Na čisté obloze se jeví jako mlhavá skvrnka na půl cesty mezi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Blíženců Polluxem a souhvězdí Lva Regulem. Triedrem je zřetelně vidět centrum kupy, které má tvar ležícího písmene "V".
Vzdálenost Marsu od Země značně kolísá. Pokud je blízko, mívá hvězdnou velikost kolem -2,4 magnitudy, což odpovídá Mezinárodní kosmické stanici (ISS) při její horní hranici jasnosti. Hranice viditelnosti je kolem pěti magnitud. Pokud je Mars daleko od Země, pak ho nezkušený pozorovatel snadno zamění s tuctovou hvězdou. Nápadný je naoranžovělou či narudlou barvou. Jí vděčí za jméno, dostal ho totiž po římském bohu války.
Přechod planet přes Jesličky není výjimečný. Leží totiž jižním okrajem nedaleko od ekliptiky, což je rovina zemské oběžné dráhy kolem Slunce. Leží na ní i Slunce a roviny drah ostatních planet jsou od ní jen maximálně několik stupňů odchýleny.
Venuše bude míjet Jesličky jižním okrajem 2. září 2009 ráno. Mars projde středem Jesliček 1. listopadu 2009 v druhé polovině noci. Kdo se vydá letos 1. srpna za zatměním Slunce do zahraničí (v Česku bude vidět jako částečné), uvidí zřejmě Jesličky pouhých 1,5 stupně severozápadně od ztemnělého slunečního kotouče. Horálek doufá, že se je podaří zachytit na fotografiích poblíž sluneční koróny.
vesmir.info
(19. 5. 2008)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí