Rozkol mezi astronomy ohledně Pluta - část ho chce dál za planetu
Vyřazení Pluta ze seznamu planet ve sluneční soustavě, o kterém rozhodli ve čtvrtek v Praze účastníci valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), má řadu odpůrců. Podle nich jde o nemístné rozhodnutí, které odsouhlasil jen zlomek astronomů, a někteří chystají petici požadující, aby byl Plutu navrácen status planety.
Alan Stern, šéf projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zaměřeného na vyslání sondy k Plutu, který v Praze nehlasoval, kritizoval novou definici planet.
Podle IAU je v současnosti planetou ve sluneční soustavě takové těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace mělo kulový tvar. Zároveň nesmí být satelitem. Musí být také ve svém prostoru do takové míry dominantní, že pročistí své okolí od ostatních těles. U trpasličích planet, kam byl nově zařazen i Pluto, podle astronomů tato podmínka neplatí.
Stern toto pravidlo považuje za rozporuplné, protože je prý prakticky nemožné mezi planetami normálními a trpasličími vytvářet nějakou dělící čáru. Jestliže Pluto byl diskvalifikován, protože jeho dráha se kříží s Neptunovou, pak by podle Sterna měly potíže i Země, Mars, Jupiter i samotný Neptun, jejichž orbitální prostor nebyl zcela vyjasněn. Navíc, pokud by Neptun jako regulérní planeta byl skutečně s to pročistit svůj prostor, pak by Pluto tam již nebyl.
Americký astronom a historik Harvardovy univerzity Owen Gingerich, který se zúčastnil konference v Praze a který se ale den před hlasováním vrátil do vlasti, považuje rezoluci IAU za vzpouru skupiny astronomů zabývající se vesmírnou dynamikou, tedy pohybem a gravitačními efekty vesmírných těles. Gingerich předsedal sedmičlenné komisi, která z pověření IAU na konci června v Paříži připravila návrh jiné rezoluce nově stanovující povahu planet. Díky nové definici by si Pluto mohlo udržet svůj status a také by se mohl zvýšit počet planet ve sluneční soustavě na dvanáct. Vycházelo se přitom ze stanoviska planetárních geologů, zabývajících se spíše vlastní strukturou vesmírných těles. A to podle Gingeriche druhou skupinu urazilo, protože nebyla přizvána, aby se k tomu vyjádřila.
Ve čtvrtek hlasovalo o nové definici 424 astronomů. Gingerich řekl, že konference se ale zúčastnilo 2700 astronomů, takže hlasovala jen menší část. Proto by uvítal, kdyby se do budoucna přistoupilo k elektronickému hlasování, které by umožnilo účast i těch astronomů, kteří na zasedání nedorazí. S tím souhlasí i Stern, podle kterého byly v sále v Praze jen čtyři procenta z 10.000 astronomů, takže určitě nemůže jít o nějaký konsenzus.
Jiní astronomové projevili naopak s vyřazením Pluta ze seznamu planet sluneční soustavy spokojenost. Profesor Iwan Williams z vedení IAU řekl, že Pluto má sice mnoho stoupenců, ale kdyby se to tak nechalo, do konce tohoto desetiletí bychom měli stovku planet. Podobně se vyjádřil Robin Catchpole z Institutu astronomie na univerzitě v Cambridgi, který nesouhlasil s původním návrhem na rozšíření počtu planet na 12 a vůbec by nejradši zůstal u devíti. Snížení jejich počtu na osm pak považuje za menší zlo.
Se stále výkonnějšími teleskopy astronomové objevují další a další velká tělesa. Loni v létě americký astronom Michael Brown oznámil objev tělesa většího než Pluto, kterému se oficiálně začalo říkat UB313. Experti totiž pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu zjistili, že UB313 měří asi 2400 kilometrů v průměru, tedy víc než Pluto. UB313 skončil také v kategorii trpasličích planet.
Brown "sesazení" Pluta okomentoval slovy: "Osm je víc než dost. Možná budu zapsán do historie jako člověk, který zničil Pluta".
Podle IAU je v současnosti planetou ve sluneční soustavě takové těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace mělo kulový tvar. Zároveň nesmí být satelitem. Musí být také ve svém prostoru do takové míry dominantní, že pročistí své okolí od ostatních těles. U trpasličích planet, kam byl nově zařazen i Pluto, podle astronomů tato podmínka neplatí.
Stern toto pravidlo považuje za rozporuplné, protože je prý prakticky nemožné mezi planetami normálními a trpasličími vytvářet nějakou dělící čáru. Jestliže Pluto byl diskvalifikován, protože jeho dráha se kříží s Neptunovou, pak by podle Sterna měly potíže i Země, Mars, Jupiter i samotný Neptun, jejichž orbitální prostor nebyl zcela vyjasněn. Navíc, pokud by Neptun jako regulérní planeta byl skutečně s to pročistit svůj prostor, pak by Pluto tam již nebyl.
Americký astronom a historik Harvardovy univerzity Owen Gingerich, který se zúčastnil konference v Praze a který se ale den před hlasováním vrátil do vlasti, považuje rezoluci IAU za vzpouru skupiny astronomů zabývající se vesmírnou dynamikou, tedy pohybem a gravitačními efekty vesmírných těles. Gingerich předsedal sedmičlenné komisi, která z pověření IAU na konci června v Paříži připravila návrh jiné rezoluce nově stanovující povahu planet. Díky nové definici by si Pluto mohlo udržet svůj status a také by se mohl zvýšit počet planet ve sluneční soustavě na dvanáct. Vycházelo se přitom ze stanoviska planetárních geologů, zabývajících se spíše vlastní strukturou vesmírných těles. A to podle Gingeriche druhou skupinu urazilo, protože nebyla přizvána, aby se k tomu vyjádřila.
Ve čtvrtek hlasovalo o nové definici 424 astronomů. Gingerich řekl, že konference se ale zúčastnilo 2700 astronomů, takže hlasovala jen menší část. Proto by uvítal, kdyby se do budoucna přistoupilo k elektronickému hlasování, které by umožnilo účast i těch astronomů, kteří na zasedání nedorazí. S tím souhlasí i Stern, podle kterého byly v sále v Praze jen čtyři procenta z 10.000 astronomů, takže určitě nemůže jít o nějaký konsenzus.
Jiní astronomové projevili naopak s vyřazením Pluta ze seznamu planet sluneční soustavy spokojenost. Profesor Iwan Williams z vedení IAU řekl, že Pluto má sice mnoho stoupenců, ale kdyby se to tak nechalo, do konce tohoto desetiletí bychom měli stovku planet. Podobně se vyjádřil Robin Catchpole z Institutu astronomie na univerzitě v Cambridgi, který nesouhlasil s původním návrhem na rozšíření počtu planet na 12 a vůbec by nejradši zůstal u devíti. Snížení jejich počtu na osm pak považuje za menší zlo.
Se stále výkonnějšími teleskopy astronomové objevují další a další velká tělesa. Loni v létě americký astronom Michael Brown oznámil objev tělesa většího než Pluto, kterému se oficiálně začalo říkat UB313. Experti totiž pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu zjistili, že UB313 měří asi 2400 kilometrů v průměru, tedy víc než Pluto. UB313 skončil také v kategorii trpasličích planet.
Brown "sesazení" Pluta okomentoval slovy: "Osm je víc než dost. Možná budu zapsán do historie jako člověk, který zničil Pluta".
vesmir.info
(26. 8. 2006)
související
Přestože má vyřazení Pluta z planet sluneční soustavy, o kterém rozhodli astronomové v srpnu na mezinárodním kongresu v Praze, řadu odpůrců, dostalo už pořadové číslo 134.340 v katalogu planetek (asteroidů) a transneptunických těles. Uvádí to poslední číslo Minor Planet Circulars ze 7. září 2006.
Astronomové vyřadili Pluto ze seznamu planet ve sluneční soustavě. Její součástí je od nynějška místo devíti jenom osm planet. Pluto se nově řadí mezi takzvané trpasličí planety. V Kongresovém centru v Praze to dnes schválili účastníci valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Planetami ve sluneční soustavě tedy zůstávají Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Astronomové se nemohou dohodnout na nové definici planet. Na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze se proti sobě postavily dvě nesmiřitelné skupiny. Jedna podporuje rezoluci, kterou minulý týden představil tým pod vedením amerického astronoma Owena Gingeriche. Druhá je proti. Součástí návrhu je mimo jiné rozšíření sluneční soustavy ze současných devíti na 12 planet. Pluto by si tak udrželo status planety. Účastníci kongresu by o návrhu měli hlasovat ve čtvrtek.
Praha by se mohla zapsat do historie jako město, ve kterém se přepisovaly dějiny astronomie. Sluneční soustava má totiž mít podle návrhu odborné komise Mezinárodní astronomické unie (IAU) 12 planet. Její zasedaní se v těchto dnech koná v Praze. K současným devíti uznávaným planetám by tak měly přibýt ještě Charon, který je měsícem Pluta, a také v 19. století objevený Ceres. Novou planetou by mohlo rovněž být těleso UB313, kterému se neoficiálně říká Xena. V budoucnu by podle astronomů z IAU mohlo mezi planety přibýt dalších 12 objektů.
Náš sluneční systém trpí krizí identity. Léta se skládal z devíti planet. A to i přesto, že někteří vědci už roky debatují, zda k němu Pluto opravdu patří. Objevy poslední doby, zejména nález tělesa většího a vzdálenějšího od Slunce než Pluto, vrhl ale tuto část vesmíru ještě hloub do nejistoty.
Němečtí astronomové poprvé změřili přibližný průměr tělesa, které mnozí pokládají za desátou planetu sluneční soustavy. Průměr objektu s pracovním označením UB313 je podle nich asi 3000 kilometrů. Je tedy větší než Pluto, které se dosud považuje za poslední planetu Sluneční soustavy.
Objevení Pluta se datuje na 18. února 1930. Astronom Clyde Tombaugh ho spatřil při systematickém pozorování oblohy...diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí