Astronomové objevili první obyvatelnou planetu u jiné hvězdy
Evropští astronomové údajně objevili první obyvatelnou planetu obíhající okolo jiné hvězdy. Vesmírné těleso v souhvězdí Vah je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia. To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života.
Unikátní objev se podařil trojici astronomům ze Švýcarska, Francie a Portugalska. Podle jednoho z objevitelů Stéphana Udryho ze ženevské observatoře je tato exoplaneta, jak odborníci označují planety vně naší sluneční soustavy, buď skalnatá jako Země, nebo pokrytá oceány. Podle serveru je nejmenším takovým vesmírným tělesem, jaké se kdy podařilo zaznamenat.
Důkazy o výskytu života na něm vědci prý zatím nemají. Další člen výzkumného týmu, Xavier Delfosse z univerzity v Grenoblu, nicméně připomněl, že voda v tekutém stavu je základní podmínkou pro život. Domnívá se proto, že se tento objekt stane v budoucnu velmi důležitým cílem kosmických misí, které budou pátrat po životě ve vesmíru.
Hmotnost této planety její objevitelé odhadují asi na pětinásobek Země a gravitace na jejím povrchu je zhruba dvakrát silnější oproti "modré planetě". Spolu s dalšími dvěma planetami krouží okolo červeného trpaslíka označovaného jako Gliese 581, který je od Země vzdálen přes 20 světelných let. Jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů. Přesto tento trpaslík patří mezi 100 nejbližších hvězd od Slunce.
"Superzemě", jak planetu astronomové překřtili, obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti čtrnáctkrát menší než naše planeta okolo Slunce. Díky tomu zde jeden rok trvá pouhých 13 dní. Gliese 581 je však na rozdíl od Slunce menší a chladnější, a tudíž na povrchu jeho souputníka mohou panovat podmínky slučitelné se životem.
Tento objev podle vědců umožnil vysoce citlivý spektrograf umístěný v observatoři La Silla v Chile. Švýcarský astronom Udry stál již v čele týmu, který před dvěma roky na stejném pracovišti zaznamenal v okolí Gliese 581 jinou planetu. Její hmotnost se odhaduje na patnáctinásobek Země, podobně jako například Neptun, a svou hvězdu oběhne jednou za 5,4 dne.
Důkazy o výskytu života na něm vědci prý zatím nemají. Další člen výzkumného týmu, Xavier Delfosse z univerzity v Grenoblu, nicméně připomněl, že voda v tekutém stavu je základní podmínkou pro život. Domnívá se proto, že se tento objekt stane v budoucnu velmi důležitým cílem kosmických misí, které budou pátrat po životě ve vesmíru.
Hmotnost této planety její objevitelé odhadují asi na pětinásobek Země a gravitace na jejím povrchu je zhruba dvakrát silnější oproti "modré planetě". Spolu s dalšími dvěma planetami krouží okolo červeného trpaslíka označovaného jako Gliese 581, který je od Země vzdálen přes 20 světelných let. Jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů. Přesto tento trpaslík patří mezi 100 nejbližších hvězd od Slunce.
"Superzemě", jak planetu astronomové překřtili, obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti čtrnáctkrát menší než naše planeta okolo Slunce. Díky tomu zde jeden rok trvá pouhých 13 dní. Gliese 581 je však na rozdíl od Slunce menší a chladnější, a tudíž na povrchu jeho souputníka mohou panovat podmínky slučitelné se životem.
Tento objev podle vědců umožnil vysoce citlivý spektrograf umístěný v observatoři La Silla v Chile. Švýcarský astronom Udry stál již v čele týmu, který před dvěma roky na stejném pracovišti zaznamenal v okolí Gliese 581 jinou planetu. Její hmotnost se odhaduje na patnáctinásobek Země, podobně jako například Neptun, a svou hvězdu oběhne jednou za 5,4 dne.
vesmir.info
(24. 4. 2007)
související
Američtí astronomové zachytili ve vzdálenosti 424 světelných let od Země důkazy rodící se planety, která by mohla být její "sestrou". Okolo mladé hvězdy s označením HD 113766 zaznamenali víření hustého pásu žhavého prachu, z něhož se podle nich zformuje nové kosmické těleso zhruba o velikosti Marsu. Podle odborného serveru space.com se objevitelé domnívají, že díky příznivé vzdálenosti od hvězdy by teplotní podmínky na budoucí planetě mohly být natolik mírné, aby se na ní vyskytovalo dostatečné množství vody v tekutém skupenství považovaném za předpoklad vývoje života.
Evropská výzkumná družice s teleskopem COROT, určená k pátrání po planetách za hranicemi Sluneční soustavy, ohlásila již během svého zkušebního provozu první objev. Nalezené vesmírné těleso je takzvaný plynný obr a s pravděpodobností hraničící s jistotou není vhodné pro jakoukoli formu života, oznámil ve Vídni rakouský astronom Werner Weiss, který spolu s dalšími odborníky údaje zaslané sondou vyhodnocuje.Tým francouzských a švýcarských astronomů pracujících v observatoři La Silla v Chile objevil planetu velikosti Neptunu v solárním systému kolem takzvaného červeného trpaslíka, vzdáleném asi 20,5 světelných let od Slunce.
V roce 1998 byla poprvé v lidské historii objevena planeta v jiné hvězdné soustavě. První objevená planeta se nacházela v souhvězdí Býka ve vzdálenosti 450 světelných let.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 14 reakcí