ISS - moduly
moduly orbitální stanice ISS - Zarja, Unity, Zvezda, ITS, PMA, PVM, PVR, Destiny, MPLM, MSS, Quest, Pirs
Zarja
Modul Zarja (Functional Cargo Block - FCB) je financován americkou stranou a prostřednictvím firmy Boeing byl postaven v Chruničevově výzkumném a výrobním kosmickém centru v Moskvě. Zpočátku sloužil pro zásobování modulu Unity energií a palivem a zprostředkovávat komunikaci. Později jeho funkce převzal servisní modul Zvezda a Zarja slouží zejména jako sklad a zásobník pohonných hmot. Modul je také vybaven porty pro připojení lodí Sojuz a Progress. Jedná se o 14 m dlouhý a 4,5 m široký modul, který je pomocí dvou slunečních panelů o rozměrech 12 x 3,5 m schopen zajistit energii 3 kW. Jeho hmotnost je přes 21 tun. Modul byl vypuštěn 20.11.1998 v 06:40 UT (1998-067A, SSC 25544) raketou Proton z Bajkonuru.
Unity
Název modulu Unity (jednota) vystihuje mezinárodní spolupráci při výstavbě stanice. Je základem americké části stanice, protože na něj budou připojeny další americké moduly. K tomu je vybaven celkem šesti porty. Při letu STS-88 byl 04.12.1998 vypuštěn se dvěma instalovanými spojovacími adaptéry Pressurized Mating Adapters (PMA) a jedním stojanem na zařízení uvnitř. PMA-1 propojuje americkou a ruskou část stanice (Unity - Zarja). PMA-2 bude nejprve sloužit k připojování raketoplánů a později se na něj připojí US laboratorní modul Destiny. Na zbývající porty se postupně připojí příhradový nosník Z1, přechodová komora (airlock), kupole (cupola) a Node 3. Celkem modul při startu STS-88 vážil 12,5 tuny a jeho rozměry činí 11 x 5 metrů.
Zvezda - služební modul
Služební modul je prvním zcela ruským modulem na stanici. Bude základem její ruské části a zpočátku bude sloužit jako obytná část pro posádku. Kromě toho bude v prvních letech zajišťovat životní prostředí, navigaci, palivo, komunikaci a další funkce pro celou stanici. Je vybaven portem pro připojení zásobovacích lodí Progress. Modul byl vypuštěn 12.07.2000 v 04:56 UT raketou Proton z Bajkonuru.
ITS - nosné konstrukce
Jsou to vlastně příhradové konstrukce které nesou velké solární panely, radiátory termoregulačního systému a řadu dalších zařízení. Na povrchu jsou rozmístěny úchytné body a madla pro činnost mimo stanici. Jako první byl k ISS připojen speciální ITS-Z1 při STS-92 (říjen 2000).
PMA - přechodové tunely
PMA jsou moduly ISS sloužící k propojení jednotlivých modulů. Jsou to vlastně přechodové tunely. PMA je hermetický propojovací tunel tvaru kosého komolého kužele zakončeného užší výlcovou částí o celkové délce 2.388 m (včetně vodicích prvků stykovacího uzlu 2.577 m), o maximálním průměru 2.486 m a minimálním průměru 1.600 m. Na širším konci je stykovací uzel PCBM (Passive Common Berthing Mechanism); na užším konci je aktivní stykovací zařízení APDS (Androgynous Peripheral Docking System).
PVM - moduly solárních panelů
PVM jsou moduly slunečních baterií stanice ISS, sloužící k jejímu zásobování elektrickou energií.
PVR - radiátory
PVR jsou moduly radiátorů termoregulačního systému ISS.
Destiny - americký laboratorní modul
Modul je centrem vědeckých experimentů na ISS. Modul je vyroben převážně z hliníku a má tvar válce o délce 8.5 m a průměru 4.3 m. Skládá se ze tří válcových segmentů a dvou kónických zakončení se stykovacími uzly. Jeden hlavní průzor o průměru 50.9 centimetru je umístěn v jednom boku středového segmentu. Celý modul je přetlakový a může v něm být umístěno až 24 skříní s experimety a nákladem. Modul Destiny byl vypuštěn 07.02.2001 při letu STS-98 (ISS-5A) a 10.02.2001 byl připojen přímo na modul Unity (přední port +X) místo PMA-2.
MPLM - zásobovací moduly
Transportní přetlakové moduly italské výroby. Byly vyrobeny 3 letové exempláře - Leonardo, Raffaello a Donatello. Modul má válcový tvar s celkovým obyvatelným vnitřním prostorem 31 m3 mimo transportní skříně. Nosná kapacita činí 9000 kg užitečného zatížení, především vědeckých přístrojů, které mohou být umístěny v celkem 16 přemístitelných standardních skříních ISPR (International Standard Payload Racks), z nichž 5 je vybaveno rozvody elektrické energie, chlazením a datovými počítačovými sběrnicemi. Na ISS je MPLM dopravován v nákladovém prostoru raketoplánu. Maximální doba letu je 16 dní v připojeném stavu ke stanici. Celková životnost modulu je minimálně 10 roků a 25 letů do vesmíru. Jako první startoval modul Leonardo při STS-102 (ISS-5A.1) dne 08.03.2001.
MSS - manipulátor
Mobile Servicing System (MSS) je univerzální manipulátor, který je určen k přesunování vybavení na povrchu stanice, může pomáhat kosmonautům při jejich výstupech do kosmu (EVA), a také může přímo obsluhovat řadu zařízení a experimentů na povrchu ISS. Je tak jedním z klíčových prvků pro stavbu, údržbu i provoz stanice. Jeho hlavní část (SSRMS) byla do kosmu vynesena v roce 2001 při STS-100/ISS-6A, další části pak v roce 2002 při STS-110/ISS-8A (MT) a STS-111/ISS-UF2 (MBS).
Quest - přechodová komora
Airlock (někdy také Joint AirLock - JAL), neboli přechodová komora (pojmenovaná Quest), je speciální modul ISS pro zajištění bezproblémových výstupů kosmonautů na povrch stanice do volného prostoru (EVA). Quest byl vynesen k ISS na palubě raketoplánu Atlantis STS-104 v červenci 2001 a byl připojen na uzel +Y (pravobok) modulu Unity.
Pirs
Pirs (česky Molo) alias SO-1 (Stykovočnyj Otsek 1) alias DC-1 (Docking Compartment 1) je modul rozširující možnosti připojení ruských pilotovaných a nákladních kosmických lodí (Sojuz TM, Progress M1) k ISS. Může být rovněž použit jako přechodová komora pro výstup až 2 kosmonautů v ruských skafandrech typu Orlan-M do volného prostoru. K tomu účelu je vybaven dvěma výstupními průlezy o průměru 1.0 m s poklopy otevírajícími se dovnitř modulu. Modul byl vynesen jako součást modifikované nákladní kosmické lodi Progress M-SO1 dne 14.09.2001 a o dva dny později byl připojen k dolnímu portu modulu Zvezda (osa +Z).
Modul Zarja (Functional Cargo Block - FCB) je financován americkou stranou a prostřednictvím firmy Boeing byl postaven v Chruničevově výzkumném a výrobním kosmickém centru v Moskvě. Zpočátku sloužil pro zásobování modulu Unity energií a palivem a zprostředkovávat komunikaci. Později jeho funkce převzal servisní modul Zvezda a Zarja slouží zejména jako sklad a zásobník pohonných hmot. Modul je také vybaven porty pro připojení lodí Sojuz a Progress. Jedná se o 14 m dlouhý a 4,5 m široký modul, který je pomocí dvou slunečních panelů o rozměrech 12 x 3,5 m schopen zajistit energii 3 kW. Jeho hmotnost je přes 21 tun. Modul byl vypuštěn 20.11.1998 v 06:40 UT (1998-067A, SSC 25544) raketou Proton z Bajkonuru. Unity
Název modulu Unity (jednota) vystihuje mezinárodní spolupráci při výstavbě stanice. Je základem americké části stanice, protože na něj budou připojeny další americké moduly. K tomu je vybaven celkem šesti porty. Při letu STS-88 byl 04.12.1998 vypuštěn se dvěma instalovanými spojovacími adaptéry Pressurized Mating Adapters (PMA) a jedním stojanem na zařízení uvnitř. PMA-1 propojuje americkou a ruskou část stanice (Unity - Zarja). PMA-2 bude nejprve sloužit k připojování raketoplánů a později se na něj připojí US laboratorní modul Destiny. Na zbývající porty se postupně připojí příhradový nosník Z1, přechodová komora (airlock), kupole (cupola) a Node 3. Celkem modul při startu STS-88 vážil 12,5 tuny a jeho rozměry činí 11 x 5 metrů.Zvezda - služební modul
Služební modul je prvním zcela ruským modulem na stanici. Bude základem její ruské části a zpočátku bude sloužit jako obytná část pro posádku. Kromě toho bude v prvních letech zajišťovat životní prostředí, navigaci, palivo, komunikaci a další funkce pro celou stanici. Je vybaven portem pro připojení zásobovacích lodí Progress. Modul byl vypuštěn 12.07.2000 v 04:56 UT raketou Proton z Bajkonuru. ITS - nosné konstrukce
Jsou to vlastně příhradové konstrukce které nesou velké solární panely, radiátory termoregulačního systému a řadu dalších zařízení. Na povrchu jsou rozmístěny úchytné body a madla pro činnost mimo stanici. Jako první byl k ISS připojen speciální ITS-Z1 při STS-92 (říjen 2000).PMA - přechodové tunely
PMA jsou moduly ISS sloužící k propojení jednotlivých modulů. Jsou to vlastně přechodové tunely. PMA je hermetický propojovací tunel tvaru kosého komolého kužele zakončeného užší výlcovou částí o celkové délce 2.388 m (včetně vodicích prvků stykovacího uzlu 2.577 m), o maximálním průměru 2.486 m a minimálním průměru 1.600 m. Na širším konci je stykovací uzel PCBM (Passive Common Berthing Mechanism); na užším konci je aktivní stykovací zařízení APDS (Androgynous Peripheral Docking System).
PVM - moduly solárních panelů
PVM jsou moduly slunečních baterií stanice ISS, sloužící k jejímu zásobování elektrickou energií.PVR - radiátory
PVR jsou moduly radiátorů termoregulačního systému ISS.
Destiny - americký laboratorní modul
Modul je centrem vědeckých experimentů na ISS. Modul je vyroben převážně z hliníku a má tvar válce o délce 8.5 m a průměru 4.3 m. Skládá se ze tří válcových segmentů a dvou kónických zakončení se stykovacími uzly. Jeden hlavní průzor o průměru 50.9 centimetru je umístěn v jednom boku středového segmentu. Celý modul je přetlakový a může v něm být umístěno až 24 skříní s experimety a nákladem. Modul Destiny byl vypuštěn 07.02.2001 při letu STS-98 (ISS-5A) a 10.02.2001 byl připojen přímo na modul Unity (přední port +X) místo PMA-2. MPLM - zásobovací moduly
Transportní přetlakové moduly italské výroby. Byly vyrobeny 3 letové exempláře - Leonardo, Raffaello a Donatello. Modul má válcový tvar s celkovým obyvatelným vnitřním prostorem 31 m3 mimo transportní skříně. Nosná kapacita činí 9000 kg užitečného zatížení, především vědeckých přístrojů, které mohou být umístěny v celkem 16 přemístitelných standardních skříních ISPR (International Standard Payload Racks), z nichž 5 je vybaveno rozvody elektrické energie, chlazením a datovými počítačovými sběrnicemi. Na ISS je MPLM dopravován v nákladovém prostoru raketoplánu. Maximální doba letu je 16 dní v připojeném stavu ke stanici. Celková životnost modulu je minimálně 10 roků a 25 letů do vesmíru. Jako první startoval modul Leonardo při STS-102 (ISS-5A.1) dne 08.03.2001. MSS - manipulátor
Mobile Servicing System (MSS) je univerzální manipulátor, který je určen k přesunování vybavení na povrchu stanice, může pomáhat kosmonautům při jejich výstupech do kosmu (EVA), a také může přímo obsluhovat řadu zařízení a experimentů na povrchu ISS. Je tak jedním z klíčových prvků pro stavbu, údržbu i provoz stanice. Jeho hlavní část (SSRMS) byla do kosmu vynesena v roce 2001 při STS-100/ISS-6A, další části pak v roce 2002 při STS-110/ISS-8A (MT) a STS-111/ISS-UF2 (MBS). Quest - přechodová komora
Airlock (někdy také Joint AirLock - JAL), neboli přechodová komora (pojmenovaná Quest), je speciální modul ISS pro zajištění bezproblémových výstupů kosmonautů na povrch stanice do volného prostoru (EVA). Quest byl vynesen k ISS na palubě raketoplánu Atlantis STS-104 v červenci 2001 a byl připojen na uzel +Y (pravobok) modulu Unity. Pirs
Pirs (česky Molo) alias SO-1 (Stykovočnyj Otsek 1) alias DC-1 (Docking Compartment 1) je modul rozširující možnosti připojení ruských pilotovaných a nákladních kosmických lodí (Sojuz TM, Progress M1) k ISS. Může být rovněž použit jako přechodová komora pro výstup až 2 kosmonautů v ruských skafandrech typu Orlan-M do volného prostoru. K tomu účelu je vybaven dvěma výstupními průlezy o průměru 1.0 m s poklopy otevírajícími se dovnitř modulu. Modul byl vynesen jako součást modifikované nákladní kosmické lodi Progress M-SO1 dne 14.09.2001 a o dva dny později byl připojen k dolnímu portu modulu Zvezda (osa +Z).
vesmir.info
(6. 5. 2004)
související
diskuze k článku
Jaký je Váš názor na toto téma?
diskuze obsahuje 0 reakcí