Výzkumníci začali se simulací letu na Mars
Mezinárodní tým dnes poblíž Moskvy začal dlouhodobý experiment, při němž stráví tři měsíce v hermeticky uzavřeném modulu bez oken. Bude tak simulovat stres a únavu, jimž budou vystaveni budoucí astronauti při letu na Mars.
Zatímco skutečné mise k Marsu jsou vzdálené ještě minimálně 20 let, představitelé ruských a evropských vesmírných agentur tvrdí, že nynější experiment je pomůže přiblížit. V posádce modulu jsou čtyři Rusové, Němec a Francouz, kteří byli pečlivě vybráni ruskou a evropskou vesmírnou agenturou ze zhruba 6000 dobrovolníků.
Obdobný experiment se už uskutečnil na přelomu let 1999 a 2000 ve stejném ústavu pro lékařské a biologické problémy u Moskvy. Tehdy ovšem skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji ruský šéf týmu obtěžoval, že ji chtěl proti její vůli líbat a že další dva ruští účastníci experimentu se spolu servali do krve. Ruští představitelé ovšem tehdy incidenty zlehčovali a připsali je na vrub kulturních rozdílností a stresu.
Osmadvacetiletý Němec Oliver Knickel, čtyřicetiletý Francouz Cyrille Fournier a jejich čtyři ruští kolegové vypadali zcela uvolněně a v pohodě, když si dnes při závěrečné tiskové konferenci před "odletem" vyměňovali žerty a přátelská gesta.
"Jsem moc šťastný, že mám takovou posádku. Žádné psychologické problémy u ní nepřichází v úvahu. Dokonce jsme založili společnou kapelu," řekl kapitán týmu Sergej Rjazanskij, který má za sebou trénink pro skutečné vesmírné mise. Fournier, jenž je v civilu komerčním pilotem, prozradil, že po návratu ze 105 dní dlouhého experimentu se chce oženit. Všechny kolegy z posádky už prý pozval na svatbu.
Každý z posádky bude mít vlastní kabinu v laboratoři, která se sestává z několika kovových modulů. Obývací místnost je dlouhá asi jako železniční vagon. Její interiér je obložen dřevěnými panely v sovětském stylu 70. let minulého století, kdy byla laboratoř postavena. Její součástí je i malá tělocvična a letní zahrada.
Při experimentu se nebude imitovat stav beztíže, ale posádka bude jíst kosmickou stravu a užívat toalety a další zařízení, které bude velmi podobné tomu, jež je na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Televize ani internet nebudou k dispozici a jediným pojítkem experimentátorů s okolním světem budou komunikace s vnějším kontrolním stanovištěm a interní elektronická pošta. Komunikace s kontrolory mise bude mít dvacetiminutové zpoždění, aby se imitovaly podmínky skutečného vesmírného letu.
Experiment naopak nemá ambice vyzkoušet ochranu posádky před nebezpečným kosmickým zářením. To představuje pro budoucí mise k Marsu největší výzvu.
Alexej Krasnov, který má v Ruské kosmické agentuře na starosti pilotované lety, prohlásil, že nepřichází v úvahu, aby se lety k Marsu uskutečnily před rokem 2030. "Je zhola zbytečné o tom vážně hovořit, dokud se různé země nedohodnou na sdílení zdrojů," dodal Krasnov.
Obdobný experiment se už uskutečnil na přelomu let 1999 a 2000 ve stejném ústavu pro lékařské a biologické problémy u Moskvy. Tehdy ovšem skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji ruský šéf týmu obtěžoval, že ji chtěl proti její vůli líbat a že další dva ruští účastníci experimentu se spolu servali do krve. Ruští představitelé ovšem tehdy incidenty zlehčovali a připsali je na vrub kulturních rozdílností a stresu.
Osmadvacetiletý Němec Oliver Knickel, čtyřicetiletý Francouz Cyrille Fournier a jejich čtyři ruští kolegové vypadali zcela uvolněně a v pohodě, když si dnes při závěrečné tiskové konferenci před "odletem" vyměňovali žerty a přátelská gesta.
"Jsem moc šťastný, že mám takovou posádku. Žádné psychologické problémy u ní nepřichází v úvahu. Dokonce jsme založili společnou kapelu," řekl kapitán týmu Sergej Rjazanskij, který má za sebou trénink pro skutečné vesmírné mise. Fournier, jenž je v civilu komerčním pilotem, prozradil, že po návratu ze 105 dní dlouhého experimentu se chce oženit. Všechny kolegy z posádky už prý pozval na svatbu.
Každý z posádky bude mít vlastní kabinu v laboratoři, která se sestává z několika kovových modulů. Obývací místnost je dlouhá asi jako železniční vagon. Její interiér je obložen dřevěnými panely v sovětském stylu 70. let minulého století, kdy byla laboratoř postavena. Její součástí je i malá tělocvična a letní zahrada.
Při experimentu se nebude imitovat stav beztíže, ale posádka bude jíst kosmickou stravu a užívat toalety a další zařízení, které bude velmi podobné tomu, jež je na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Televize ani internet nebudou k dispozici a jediným pojítkem experimentátorů s okolním světem budou komunikace s vnějším kontrolním stanovištěm a interní elektronická pošta. Komunikace s kontrolory mise bude mít dvacetiminutové zpoždění, aby se imitovaly podmínky skutečného vesmírného letu.
Experiment naopak nemá ambice vyzkoušet ochranu posádky před nebezpečným kosmickým zářením. To představuje pro budoucí mise k Marsu největší výzvu.
Alexej Krasnov, který má v Ruské kosmické agentuře na starosti pilotované lety, prohlásil, že nepřichází v úvahu, aby se lety k Marsu uskutečnily před rokem 2030. "Je zhola zbytečné o tom vážně hovořit, dokud se různé země nedohodnou na sdílení zdrojů," dodal Krasnov.
vesmir.info
(1. 4. 2009)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí