Mračna nad jižním pólem planety Venuše ukazují první snímky, jež pořídila z oběžné dráhy evropská vesmírná sonda Venus Express.
Snímek, který byl pořízen ze vzdálenosti přibližně 200.000 kilometrů, je sice zrnitý, ale jasně zobrazuje bledě žlutá mračna, jimiž probíhají temnější spirálovité čáry.
Na snímku je vidět spirálovité mračno, podobné tomu, "které známe ze severního pólu", poznamenal Horst Uwe Keller, vedoucí týmu, jenž má na starosti sledování kamery.
Kamera pro pořizování fotografií Zemi nejbližší planety je jedním ze sedmi přístrojů na palubě sondy, kterou k Venuši vyslala před pěti měsíci Evropská vesmírná agentura (ESA). Sonda se dostala na oběžnou dráhu planety v úterý. O den později už začala pořizovat fotografie jižního pólu Venuše, který je od Země odvrácený.
Každý z přístrojů je na kontrolní středisko ESA v německém Darmstadtu napojen samostatně, aby měli vědci jistotu, že všechny přežijí po odpojení a spálení hlavního motoru. Podle předpokladů by všechny přístroje měly plně fungovat v červnu.
Úkolem sondy je v příštích nejméně 500 dnech získat především více informací o planetě, která je Zemi nejblíže a je jí podobná i rozměrově. Zaměří se přitom na průzkum tajemné husté a horké atmosféry kolem Venuše a jejího klimatu. Doufají také ve zjištění, co způsobilo obnovení sopečné aktivity na Venuši před 500 miliony let a jestli je na ní nějaká sopečná nebo seizmologická aktivita dnes.
S tím, jak se sonda se svou oběžnou dráhou bude v následujících měsících přibližovat k planetě, měly by na Zemi docházet podrobnější snímky Venuše, a to až z 250kilometrové blízkosti. Zařízení je schopno "prohlédnout" i skrze mračna tvořená kyselinou sírovou, což by mělo vědcům pomoci zjistit, jak se vlastně zformovala a také příčinu velmi rychlých větrů, které způsobují jejich víření.
Celá mise Venus Express by měla trvat 500 dní, ale není vyloučeno, že se možná prodlouží o dalších 500.