Evropská sonda se odpoutala od rakety a vydala se k Venuši
Raketa se sondou odstartovala podle plánu tři minuty po půl páté SEČ z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu (9.11.). Úkolem sondy bude především získat více informací o planetě, která je Zemi nejblíže a je jí podobná i rozměrově.
Náklady na projekt jako celek dosahují 220 milionů eur (6,6 miliardy korun) a nejsou větší jen proto, že mise se shoduje s posláním Mars Expressu, který zamířil k rudé planetě v roce 2003 jako první planetární projekt v historii ESA. Venus Express nese sedm vědeckých přístrojů pro průřezové zkoumání horních i dolních vrstev ovzduší a povrchu planety. Kvůli finančním omezením se vědcům nepodařilo na sondu umístit radar, který by mohl povrch a ovzduší planety prozkoumat důkladněji.
První signál sondy zachytili vědci devadesát minut po vypuštění.
Dalším obtížným okamžikem pro sondu bude zažehnutí motorů, aby zbrzdily její rychlost na míru potřebnou k uvedení na oběžnou dráhu kolem Venuše. Dorazí k ní za 155 dní, tedy zhruba za pět měsíců, a bude se pohybovat na velmi protáhlé oválné oběžné dráze, přičemž nejblíže se k planetě dostane na 250 kilometrů a nejdále se od ní vzdálí na 66.000 kilometrů.
Počátkem příštího června by měla zahájit vědecké experimenty. Sonda má více než rok obíhat kolem Venuše a zkoumat nejen její horkou a hustou atmosféru, ale také její půdu. Zvláštní pozornost by měla mise věnovat skleníkovému efektu na Venuši a neustálým hurikánům, brázdícím její atmosférou. Vědecké přístroje mají také zjistit, zda jsou stále aktivní četné sopky na povrchu sousední planety.
