Na Zemi se vrátila sonda Stardust
Na poušť v americkém státě Utah dopadlo pouzdro se vzorky prachu z komety Wild 2. Na naši planetu se tak po čtyřiatřiceti letech dostal pevný mimozemský materiál a vůbec poprvé vzorky pocházející z komety.
Vrtulník dopravil pouzdro (váží 45 kg) s mimozemským materiálem z místa dopadu na vojenskou základnu. Odtud zamíří do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu, kde ji vědci za přísných bezpečnostních opatření otevřou.
Od nosné lodě se kapsle odpoutala přesně podle plánu v 6:56 SEČ, do atmosféry pronikla po čtyřech hodinách rychlostí přes 46 440 kilometrů v hodině. Takové rychlosti dosud nedosáhlo žádné jiné těleso vyrobené člověkem.
Sonda odstartovala v únoru 1999. Během 7 let třikrát obletěla Slunce a dostala se na půl cesty k Jupiteru, kde před dvěma lety posbírala prach z komety Wild 2. Nejblíže byla 2. ledna 2002, kdy proletěla 241 kilometrů od jejího jádra.
Prach zachytila speciálním zařízením s mnoha čtvercovými otvory vyplněnými porézním aerogelem, který z 99,9 procent objemu tvoří vzduch. Také pořídila i řadu snímků jádra (to ale nebyl její hlavní úkol).
Vědci doufají, že jim vzorky poskytnou nové informace o vzniku sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. "Je to způsob, jak se podívat zpět v čase," komentoval to Chris Jones z NASA.
Množství prachu, který Stardust přivezla, by se vešlo na čajovou lžičku. Přesto obsahuje zhruba milion částic. Naposledy se dostal pevný mimozemský materiál na naši planetu v roce 1972, kdy Apollo 17 dopravila na Zemi prach a horniny z Měsíce.
Vědci se obávali, aby se neopakovala událost z roku 2004, kdy se zřítil do pouště modul vesmírné sondy Genesis, které selhaly padáky. Poškodily se tak vzorky, které tři roky sbírala u Slunce. Stardust byla připravená i na tvrdé přistání.
Ve výšce 32 kilometrů nad zemským povrchem se otevřel stabilizační padák, který kapsli zbrzdil. Hlavní padák se otevřel ve výšce kolem deseti kilometrů.
Od nosné lodě se kapsle odpoutala přesně podle plánu v 6:56 SEČ, do atmosféry pronikla po čtyřech hodinách rychlostí přes 46 440 kilometrů v hodině. Takové rychlosti dosud nedosáhlo žádné jiné těleso vyrobené člověkem.
Sonda odstartovala v únoru 1999. Během 7 let třikrát obletěla Slunce a dostala se na půl cesty k Jupiteru, kde před dvěma lety posbírala prach z komety Wild 2. Nejblíže byla 2. ledna 2002, kdy proletěla 241 kilometrů od jejího jádra.
Prach zachytila speciálním zařízením s mnoha čtvercovými otvory vyplněnými porézním aerogelem, který z 99,9 procent objemu tvoří vzduch. Také pořídila i řadu snímků jádra (to ale nebyl její hlavní úkol).
Vědci doufají, že jim vzorky poskytnou nové informace o vzniku sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. "Je to způsob, jak se podívat zpět v čase," komentoval to Chris Jones z NASA.
Množství prachu, který Stardust přivezla, by se vešlo na čajovou lžičku. Přesto obsahuje zhruba milion částic. Naposledy se dostal pevný mimozemský materiál na naši planetu v roce 1972, kdy Apollo 17 dopravila na Zemi prach a horniny z Měsíce.
Vědci se obávali, aby se neopakovala událost z roku 2004, kdy se zřítil do pouště modul vesmírné sondy Genesis, které selhaly padáky. Poškodily se tak vzorky, které tři roky sbírala u Slunce. Stardust byla připravená i na tvrdé přistání.
Ve výšce 32 kilometrů nad zemským povrchem se otevřel stabilizační padák, který kapsli zbrzdil. Hlavní padák se otevřel ve výšce kolem deseti kilometrů.
vesmir.info
(17. 1. 2006)
související
Vzorky vesmírného prachu z komety Wild 2, které na Zem dopravila americká sonda Stardust, zřejmě změní dosavadní teorie o vzniku komet a počátcích Sluneční soustavy.
Odborníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) neskrývají nadšení. Mezi prachovými částicemi komety Wild 2, které dopravila na Zemi schránka sondy Stardust, jsou totiž některé tak velké, že je lze vidět pouhým okem.
První průlet kolem komety se uskutečnil v září 1985, když americká sonda ICE navštívila kometu 21P/Giacobinni-Zinner cestou k Halleyově kometě. Kometa s periodou 7 let není příliš aktivní, ale občas způsobí nepřehlédnutelný meteorický déšť drakonid.
Hlavní cíl této mise je doletět ke kometě Wild 2 a sebrat vzorky prachových částic a par v ohonu komety. Tyto vzorky pocházejí z vnějšku Sluneční soustavy a představují základní látky, z nichž byla kdysi naše soustava utvořena. Po návratu na Zemi budou vzorky podrobeny detailnímu průzkumu. Sonda dále nabere vzorky mezihvězdného prachu. Další výzkum zahrnuje fotografování jádra komety a předběžný rozbor kometárního prachu.
fotografie návratu sondy Stardust na Zemidiskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí