Sonda New Horizons využila gravitace Jupiteru
Americká sonda New Horizons (Nové horizonty), která v lednu 2006 vyrazila na devítiletou misi k Plutu, proletěla kolem planety Jupiter. Sonda při manévru využila gravitační síly této obrovské planety ke zrychlení, díky němuž si cestu, která by normálně trvala 12 let, zkrátí o tři roky.
Přelet kolem Jupitera zvýšil rychlost sondy o 14.000 kilometrů v hodině, uvedla agentura Reuters. Nyní tak ke svému hlavními cíli - někdejší nejvzdálenější planetě naší sluneční soustavy, která však o svůj planetární status přišla loni v srpnu na mezinárodním astronomickém kongresu v Praze - letí rychlostí 84.000 kilometrů v hodině.
Nejblíže byla sonda Jupiteru v 6:43 SEČ, když jej míjela ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů. Přístroje sondy ale Jupiter a jeho měsíce sledují už několik týdnů a je v plánu, že monitorování bude pokračovat do června.
Jupiter měl být cílem mise sondy Galileo, která je ale již nefunkční. Vědci mají zájem mimo jiné o snímky jednoho z měsíců planety s názvem Europa, pod jehož ledovým povrchem jsou možná ukryty slané oceány. Problémy s anténou na Galileu tehdy zabránily sondě v pořízení fotografií s vysokým rozlišením. Odborníci doufají, že infračervené senzory na New Horizons pomohou odhalit vyvěrání pramenů na povrchu a prokázat zmiňované teorie.
Pokud by se potvrdila přítomnost oceánů, zvýšila by se naděje na existenci života na tomto měsíci. Tamní podmínky by mohly být srovnatelné s těmi, které panují v antarktických a arktických oblastech, kde také v mořských hlubinách pod ledem byly registrovány jisté formy života, uvedl expert na mořskou biologii z Kalifornské univerzity v Berkeley Jere Lipps.
Kromě Europy se družice zaměří i na další tři měsíce, mimo jiné na Io, který je znám výskytem aktivních sopek. Vstoupí také hluboko do magnetického pole planety, které se táhne na desítky milionů kilometrů od Jupiteru a je formováno a zásobováno tokem nabitých částic o vysoké rychlosti trvale proudících od Slunce. "To je bezprecedentní příležitost. Nikdy předtím to u žádné obrovské planety nebylo učiněno," prohlásil jeden z šéfů expertního týmu Alan Stern, který misi sondy sleduje.
Po zaslání dat pozemnímu kontrolnímu středisku bude družice uvedena do spánkového režimu, v němž zůstane po zbývajících osm let cesty k Plutu.
Až sonda dorazí k Plutu a ke Kuiperovu pásu, tedy k tajemné oblasti komet a planetek lemující okraj naší planetární soustavy, bude tam sledovat dosud v podstatě nezmapované území sluneční soustavy. Na cestě k bývalé planetě družice, která váží 454 kilogramů a měří 2,1 metru, urazí 4,8 miliardy kilometrů. Náklady mise dosahují 650 milionů dolarů (14 miliard korun).
Nejblíže byla sonda Jupiteru v 6:43 SEČ, když jej míjela ve vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů. Přístroje sondy ale Jupiter a jeho měsíce sledují už několik týdnů a je v plánu, že monitorování bude pokračovat do června.
Jupiter měl být cílem mise sondy Galileo, která je ale již nefunkční. Vědci mají zájem mimo jiné o snímky jednoho z měsíců planety s názvem Europa, pod jehož ledovým povrchem jsou možná ukryty slané oceány. Problémy s anténou na Galileu tehdy zabránily sondě v pořízení fotografií s vysokým rozlišením. Odborníci doufají, že infračervené senzory na New Horizons pomohou odhalit vyvěrání pramenů na povrchu a prokázat zmiňované teorie.
Pokud by se potvrdila přítomnost oceánů, zvýšila by se naděje na existenci života na tomto měsíci. Tamní podmínky by mohly být srovnatelné s těmi, které panují v antarktických a arktických oblastech, kde také v mořských hlubinách pod ledem byly registrovány jisté formy života, uvedl expert na mořskou biologii z Kalifornské univerzity v Berkeley Jere Lipps.
Kromě Europy se družice zaměří i na další tři měsíce, mimo jiné na Io, který je znám výskytem aktivních sopek. Vstoupí také hluboko do magnetického pole planety, které se táhne na desítky milionů kilometrů od Jupiteru a je formováno a zásobováno tokem nabitých částic o vysoké rychlosti trvale proudících od Slunce. "To je bezprecedentní příležitost. Nikdy předtím to u žádné obrovské planety nebylo učiněno," prohlásil jeden z šéfů expertního týmu Alan Stern, který misi sondy sleduje.
Po zaslání dat pozemnímu kontrolnímu středisku bude družice uvedena do spánkového režimu, v němž zůstane po zbývajících osm let cesty k Plutu.
Až sonda dorazí k Plutu a ke Kuiperovu pásu, tedy k tajemné oblasti komet a planetek lemující okraj naší planetární soustavy, bude tam sledovat dosud v podstatě nezmapované území sluneční soustavy. Na cestě k bývalé planetě družice, která váží 454 kilogramů a měří 2,1 metru, urazí 4,8 miliardy kilometrů. Náklady mise dosahují 650 milionů dolarů (14 miliard korun).
vesmir.info
(1. 3. 2007)
související
Z mysu Canaveral na Floridě dnes odstartovala americká sonda New Horizons, která se vydává na devítiletou misi k nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy, Plutu. Start sondy byl před tím dvakrát odložen.
Z kosmického střediska na Floridě měla 17. ledna odstartovat první robotická observatoř určená pro výzkum planety Pluto. New Horizons bude zkoumat nejvzdálenější planetu - Pluto a jeho měsíce Charón, S/2005 P1 a S/2005 P2.diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí