Německo chce v roce 2012 vyslat k Měsíci vlastní sondu
Německo plánuje vyslat k Měsíci vlastní sondu. Sonda v ceně 300 až 400 milionů eur (zhruba 8,5 až 11 miliard korun) by k Měsíci měla odstartovat v roce 2012 a během následujících čtyř let kompletně zmapovat jeho povrch.
Německé středisko pro letectví a vesmír (DLR) podle listu Financial Times Deutschland již předložilo koncept vlastní mise příslušnému výboru Spolkového sněmu. Projekt údajně podporuje i německé ministerstvo hospodářství.
Odvážné plány německých astronomů potvrdil internetovému serveru Spiegel Online i vedoucí vesmírného programu DLR Walter Döllinger. "Americká vláda plánuje návrat na Měsíc, čímž vyvolala celosvětový závod (o Měsíc). To si přece nemůžeme nechat ujít," konstatoval Döllinger.
Sonda by podle něj měla čtyři roky pořizovat snímky povrchu Měsíce, a to v rozlišení jeden metr na obrazový bod. "Dosud známe jen 18 procent Měsíce. Mars máme prozkoumaný podrobněji," vysvětlil důvody, proč se Němci chtějí zaměřit právě na fotografování přirozeného satelitu Země. Používat k tomu mají kameru s vysokým rozlišením, kterou je například vybavena evropská družice Mars Express, která krouží okolo "rudé planety".
Konstruktérem této takzvané HRSC kamery je Gerhard Neukum, který by se měl se svými spolupracovníky podílet i na vývoji kamery určené pro německou měsíční sondu. Ta by měla být vybavena také radarem a hyperspektrálním skenerem ke zkoumání složení povrchu. Prachový senzor by měl zase pomoci odpovědět na otázku, zda Měsíc nárazy meteoritů ztrácí hmotu.
Navzdory vysokým nákladům si Döllinger od samostatné mise slibuje větší úspěchy než od společného podniku v rámci Evropské vesmírné agentury (ESA). "Považuji za rozumné pokusit se o misi nejprve na národní bázi. Následně by nám to mohlo přinést i větší váhu v ESA a mohli bychom nárokovat vedoucí postavení," objasnil důvody, jež DLR vedou k tak náročnému projektu, který v současnosti připravují vedle Spojených států také Rusko, Japonsko, Čína, Británie nebo Itálie.
Sondou na oběžné dráze Měsíce však ambice Němců nekončí. Podle Döllingera se uvažuje i o vyslání sondy bez lidské posádky na povrch této planety. "I po přistáních na Měsíci v rámci amerického programu Apollo víme jen velmi málo o jeho vlastnostech," uvedl vedoucí představitel DLR, který průzkum povrchu satelitu považuje za důležitý zejména s ohledem na vybudování stálé měsíční základny, kterou plánují Američané.
Nákladný projekt má údajně podporu i ve vládních kruzích. Helge Engelhardová z ministerstva hospodářství nicméně zdůraznila, že žádné konečné rozhodnutí ještě nepadlo. "Nestavíme se k tomu však negativně," shrnula postoj ministerstva, které podle ní považuje za důležité, že si plán DLR klade náročné vědecké a technické cíle. "Mise by měla fungovat jako dlouhodobý maják," myslí si Engelhardová.
Odvážné plány německých astronomů potvrdil internetovému serveru Spiegel Online i vedoucí vesmírného programu DLR Walter Döllinger. "Americká vláda plánuje návrat na Měsíc, čímž vyvolala celosvětový závod (o Měsíc). To si přece nemůžeme nechat ujít," konstatoval Döllinger.
Sonda by podle něj měla čtyři roky pořizovat snímky povrchu Měsíce, a to v rozlišení jeden metr na obrazový bod. "Dosud známe jen 18 procent Měsíce. Mars máme prozkoumaný podrobněji," vysvětlil důvody, proč se Němci chtějí zaměřit právě na fotografování přirozeného satelitu Země. Používat k tomu mají kameru s vysokým rozlišením, kterou je například vybavena evropská družice Mars Express, která krouží okolo "rudé planety".
Konstruktérem této takzvané HRSC kamery je Gerhard Neukum, který by se měl se svými spolupracovníky podílet i na vývoji kamery určené pro německou měsíční sondu. Ta by měla být vybavena také radarem a hyperspektrálním skenerem ke zkoumání složení povrchu. Prachový senzor by měl zase pomoci odpovědět na otázku, zda Měsíc nárazy meteoritů ztrácí hmotu.
Navzdory vysokým nákladům si Döllinger od samostatné mise slibuje větší úspěchy než od společného podniku v rámci Evropské vesmírné agentury (ESA). "Považuji za rozumné pokusit se o misi nejprve na národní bázi. Následně by nám to mohlo přinést i větší váhu v ESA a mohli bychom nárokovat vedoucí postavení," objasnil důvody, jež DLR vedou k tak náročnému projektu, který v současnosti připravují vedle Spojených států také Rusko, Japonsko, Čína, Británie nebo Itálie.
Sondou na oběžné dráze Měsíce však ambice Němců nekončí. Podle Döllingera se uvažuje i o vyslání sondy bez lidské posádky na povrch této planety. "I po přistáních na Měsíci v rámci amerického programu Apollo víme jen velmi málo o jeho vlastnostech," uvedl vedoucí představitel DLR, který průzkum povrchu satelitu považuje za důležitý zejména s ohledem na vybudování stálé měsíční základny, kterou plánují Američané.
Nákladný projekt má údajně podporu i ve vládních kruzích. Helge Engelhardová z ministerstva hospodářství nicméně zdůraznila, že žádné konečné rozhodnutí ještě nepadlo. "Nestavíme se k tomu však negativně," shrnula postoj ministerstva, které podle ní považuje za důležité, že si plán DLR klade náročné vědecké a technické cíle. "Mise by měla fungovat jako dlouhodobý maják," myslí si Engelhardová.
vesmir.info
(1. 3. 2007)
související
Ruský koncern RKK Eněrgija v sobotu potvrdil své plány vyslat na Měsíc misi s lidskou posádkou do roku 2015. Korporace však podle svého ředitele Nikolaje Sevasťjanova ještě čeká na státní dotace.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí