Evropská družice COROT našla svou první extrasolární planetu
Evropská výzkumná družice s teleskopem COROT, určená k pátrání po planetách za hranicemi Sluneční soustavy, ohlásila již během svého zkušebního provozu první objev. Nalezené vesmírné těleso je takzvaný plynný obr a s pravděpodobností hraničící s jistotou není vhodné pro jakoukoli formu života, oznámil ve Vídni rakouský astronom Werner Weiss, který spolu s dalšími odborníky údaje zaslané sondou vyhodnocuje.
Vědci očekávají, že po plném zaběhnutí tento orbitální teleskop nepochybně objeví pevné planety typu Země, které také patří k hlavním cílům jeho pátrání.
Objevená planeta je od Země vzdálena asi 1500 světelných let, je jedenapůlkrát větší než Jupiter a krouží kolem své hvězdy za jeden a půl dne. Většina planet, které dosud byly zjištěny mimo náš sluneční systém (extrasolární planety či exoplanety), patří právě k tomuto druhu "plynných obrů".
Přístroj Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla na oběžnou dráhu loni 27. prosince ruská raketa z kosmodromu Bajkonur. Váží 670 kilogramů a kolem Země krouží ve výši 823 kilometrů. Tvoří jej vysoce citlivý teleskop o průměru 30 centimetrů, který bude existenci exoplanet zjišťovat měřením kolísání intenzity světla vysílaného hvězdou v momentě, kdy jí obíhající planeta překříží dráhu.
Každých 150 dní bude namířen na určitou oblast vesmíru a pak přesměrován na jinou. Pozorovat by měl až 120.000 hvězd. ESA si od projektu slibuje objevení několika desítek dosud neznámých vesmírných těles a doufá, že mezi nimi budou i skalnaté planety podobné Zemi. Na projektu se spolu s ESA podílejí také Francie, Rakousko, Belgie, Německo, Španělsko a Brazílie.
Na misi evropského COROTa naváže orbitální teleskop Kepler, který plánuje na oběžnou dráhu vypustit americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten už bude mít za úkol nalézat pouze skalnaté planety velikosti Země. Cílem projektů COROT, Kepler i jejich následovníků bude objevit "druhou Zemi", kde by existovaly podmínky umožňující život.
První takovou by mohla být planeta Gliese 581c v souhvězdí Vah. Její objev nedávno oznámil tým astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska, který provádí pozorování na observatoři La Silla v Chile Tento vesmírný objekt je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia. To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života. Zda na jejím povrchu nějaká voda je, však vědci zatím netuší.
Objevená planeta je od Země vzdálena asi 1500 světelných let, je jedenapůlkrát větší než Jupiter a krouží kolem své hvězdy za jeden a půl dne. Většina planet, které dosud byly zjištěny mimo náš sluneční systém (extrasolární planety či exoplanety), patří právě k tomuto druhu "plynných obrů".
Přístroj Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla na oběžnou dráhu loni 27. prosince ruská raketa z kosmodromu Bajkonur. Váží 670 kilogramů a kolem Země krouží ve výši 823 kilometrů. Tvoří jej vysoce citlivý teleskop o průměru 30 centimetrů, který bude existenci exoplanet zjišťovat měřením kolísání intenzity světla vysílaného hvězdou v momentě, kdy jí obíhající planeta překříží dráhu. Každých 150 dní bude namířen na určitou oblast vesmíru a pak přesměrován na jinou. Pozorovat by měl až 120.000 hvězd. ESA si od projektu slibuje objevení několika desítek dosud neznámých vesmírných těles a doufá, že mezi nimi budou i skalnaté planety podobné Zemi. Na projektu se spolu s ESA podílejí také Francie, Rakousko, Belgie, Německo, Španělsko a Brazílie.
Na misi evropského COROTa naváže orbitální teleskop Kepler, který plánuje na oběžnou dráhu vypustit americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten už bude mít za úkol nalézat pouze skalnaté planety velikosti Země. Cílem projektů COROT, Kepler i jejich následovníků bude objevit "druhou Zemi", kde by existovaly podmínky umožňující život.
První takovou by mohla být planeta Gliese 581c v souhvězdí Vah. Její objev nedávno oznámil tým astronomů ze Švýcarska, Francie a Portugalska, který provádí pozorování na observatoři La Silla v Chile Tento vesmírný objekt je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia. To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života. Zda na jejím povrchu nějaká voda je, však vědci zatím netuší.
vesmir.info
(3. 5. 2007)
související
Evropští astronomové údajně objevili první obyvatelnou planetu obíhající okolo jiné hvězdy. Vesmírné těleso v souhvězdí Vah je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia. To by umožňovalo, aby na planetě byla voda v tekutém skupenství, která je jednou ze základních podmínek života.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí