Mars
Mars, známý jako Rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční soustavy. Jeho význačnost spočívá v tom, že v minulosti, ale i dnes lidé spojují tuto planetu s mimozemskou formou života. Výzkumy meteoritu z povrchu Marsu, nalezeného v Antarktidě, připouštěli existenci života na Marsu před 3,8 miliardami let. Další podrobné průzkumy tohoto meteoritu tuto domněnku nepotvrdily. Rozpětí teplot, které dnes na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě ), by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života, žijící na Zemi.
Svůj červený povrch získala planeta díky svým rozsáhlým pouštím oxidu železa, proto můžeme říci, že je planeta ,,zrezlá“. Při bouřích, které jsou na Marsu velmi časté, se zvedá červený prach do atmosféry a rozprašuje se po celém povrchu planety. Na Marsu se také nalézá největší sopka ve Sluneční soustavě. Její jméno je Olympus Mons, jenž se tyčí do výše 24 Km nad povrchem planety. Okolo Marsu obíhají dva měsíce Phobos a Deimos.
Atmosféra planety Mars je zcela odlišná od atmosféry naší Země. Je složena zejména z oxidu uhličitého s malým množstvím ostatních plynů. Atmosféra na Marsu obsahuje pouze jednu tisícinu vody v porovnání se Zemí, přesto toto množství je schopné zkondenzovat a vytvořit oblačnost, která se vznáší vysoko v atmosféře nebo se víří okolo svahů ohromných sopek. V údolích se mohou v časných ranních hodinách utvářet místa s mlhou. V místech, kde se vyskytoval přistávací modul sondy Viking, se každou zimu objevila tenká vrstva zmrzlé vody. Je zřejmé, že v minulosti mohla hustá atmosféra planety umožňovat proudění vody na povrchu tak, jak můžeme pozorovat na Zemi. To, že kdysi byly na planetě velké řeky naznačují věrohodně vypadající soutěsky, pobřeží, koryta řek a různé ostrovy. Jak tedy Mars ztratil svoji atmosféru? Možných vysvětlení je několik; ztráta magnetického pole, zmírnění sopečné činnosti, únik částic z atmosféry nebo srážka planety s kosmickým tělesem. Mars by se mohl stát v budoucnosti druhým tělesem po Měsíci, na který člověk osobně vstoupí.
charakteristika
| Název | absolutní |
relativní | |
| Objevitel | neznámý | ||
| Datum objevení | předhistorické | ||
| Hmotnost | 6,418 5.1023 kg | 0,107 | |
| Objem | 16,318.1010 m3 | 0,151 | |
| Průměrný poloměr | 3 389 508 ą 1 m | 0,531 | |
| Průměrný rovníkový poloměr | 3 396 200 ą 160 m | 0,532 | |
| Severní polární poloměr | 3 376 189 ą 50 m | 0,531 | |
| Jižní polární poloměr | 3 382 580 ą 50 m | 0,532 | |
| Průměrný objemový poloměr | 3 390 km | 0,532 | |
| Poloměr jádra | 1 700 km | 0,488 | |
| Trojboký elipsoid | |||
| a | 3 398 627 m | ||
| b | 3 393 760 m | ||
| c | 3 376 200 m | ||
| Směry hlavních os elipsoidu | |||
| a | 1,0° severní šířky, 72,4° východní délky | ||
| b | 0,0° severní šířky, 324,4° východní délky | ||
| c | 89,0° severní šířky, 252,4° východní délky | ||
| Objem severní polární čepičky | 1,2 - 1,7 milión km3 | ||
| Objem jižní polární čepičky | 2 - 3 milión km3 | ||
| Eliptičnost | 1/169,8 = 0,005 889 | 1,79 | |
| Průměrná hustota | 3 933 kg/m3 | 0,713 | |
| Povrchové gravitační zrychlení | 3,69 m/s2 | 0,377 | |
| Úniková rychlost | 5,03 km/s | 0,450 | |
| Střední vzdálenost od Slunce | 227 940 000 km | 1,523 | |
| Otočka kolem osy | 24h 37min 22,6s | 1,025 | |
| Délka dne | 24h 39min 34,9s | 1,027 | |
| Doba oběhu - siderická | 686,980 dny | 1,881 | |
| Přísluní | 206 620 000 km | 1,405 | |
| Odsluní | 249 230 000 km | 1,639 | |
| Střední oběžná rychlost | 24,13 km/s | 0,810 | |
| Maximální oběžná rychlost | 26,50 km/s | 0,875 | |
| Minimální oběžná rychlost | 21,97 km/s | 0,750 | |
| Sklon dráhy | 1,850° | - | |
| Výstřednost dráhy | 0,093 5 | 5,599 | |
| Sklon rotační osy | 25,19° | 1,074 | |
| Albedo | 0,150 | 0,409 | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | -2,01 mag | ||
| Sluneční osvětlení | 589,2 W/m2 | 0,431 | |
| Minimální povrchová teplota | -140 °C | ||
| Průměrná povrchová teplota | -63 °C | ||
| Maximální povrchová teplota | 20 °C | ||
| Atmosférický tlak | 700 Pa | ||
| Nejvyšší bod | Olympus Mons (24 km nad okolní krajinou) | ||
| Materiál povrchu | čedičové skály, přeměněný materiál | ||
| Vzdálenost od Země | |||
| minimální | 54 500 000 km | ||
| maximální | 401 300 000 km | ||
| Zdánlivý průměr ze Země | |||
| maximum | 25,7 úhlových vteřin | ||
| minimum | 3,5 úhlových vteřin | ||
| Průměrná hodnota v opozici ze Země | |||
| vzdálenost od Země | 78 390 000 km | ||
| zdánlivý průměr | 17,9 úhlových vteřin | ||
| zdánlivá visuální magnituda | -2,0 mag | ||
| atmosféra | |||
| Povrchový tlak * = místo přistání Viking 1 Lander | ~610 Pa (proměnlivý) [690 a 900 Pa]* | ||
| Hustota u povrchu | ~0,020 kg/m3 | ||
| Průměrná teplota | ~210 K | ||
| Denní rozsah teplot (místo přistání Viking 1 Lander) | 184 K až 242 K | ||
| Rychlosti větru (místo přistání Viking 1 Lander) | |||
| léto | 2-7 m/s | ||
| podzim | 5-10 m/s | ||
| prachová bouře | 17-30 m/s | ||
| Měrná molekulová hmotnost | 43,34 g/mol | ||
| Složení atmosféry (objemových) | |||
| hlavní: | oxid uhličitý (CO2) | 95,32 % | |
| dusík (N2) | 2,7 % | ||
| argon (Ar) | 1,6 % | ||
| kyslík (O2) | 0,13 % | ||
| oxid uhelnatý (CO) | 0,08 % | ||
| minoritní: | voda (H2O) | 210 ppm | |
| oxid dusnatý (NO) | 100 ppm | ||
| neon (Ne) | 2,5 ppm | ||
| oxid deuteria (HDO) | 0,85 ppm | ||
| krypton (Kr) | 0,3 ppm | ||
| xenon (Xe) | 0,08 ppm | ||
| Měsíc | # | Poloměr | Hmotnost | Vzdálenost | Objevitel | Rok |
| (kg) | (km) | (km) | ||||
| Phobos | I | 13,5 x 10,8 x 9,4 | 1,08.1016 | 9 380 | Asaph Hall | 1877 |
| Deimos | II | 7,5 x 6,1 x 5,5 | 1,8.1015 | 23 460 | Asaph Hall | 1877 |
Bude 28. srpna vidět Mars velký jako měsíc?
Evropští vědci poprvé 24.2.2004 veřejnosti pokochat se jejich nejnovějším objevem, když zveřejnili záběry pořízené sondou Mars Express, na nichž je zřejmé obrovské zamrzlé moře ukryté pod povrchem Marsu.