vesmír.info

      Hlubinnou půdu planety Mars tvoří písek, který je ledem o teplotě minus 33 stupňů Celsia "spečen" na beton, napsal v americkém vědeckém časopise Science Giovanni Picardi z Římské univerzity. Led v okolí severního pólu Marsu podle vědců obsahuje jen dvě procenta "nečistot".

     Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) objevy učinila díky radaru Marsis (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) z výšky 250 až 800 kilometrů nad povrchem rudé planety. 

     Jiné výzkumy sondy údajně znovu naznačily, že Mars byl v době svého "mládí" před čtyřmi miliardami let částečně pokryt vodou v kapalném stavu. 
     K podobným závěrům už směřovaly údaje získané různými sondami v minulosti. Mnoho vědců spojuje přítomnost vody na Marsu s nadějemi, že tu kdysi mohl být život, a doufají v objevení fosílií mikroorganismů.

      Vědci zároveň s pomocí radaru objevili u rovníku planety již zasypaný kráter, který zřejmě vznikl dopadem obrovského meteoritu. Zóna dopadu má v průměru 250 kilometrů.
      Intenzita odrazu údajně nahrává tomu, že v kráteru se stále nachází led z doby, kdy v kráteru byla voda v kapalném stavu. "Pokud tam voda uvízla, může tam být i po miliardách let," řekl Jeff Plaut z vědeckého týmu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).