... představa že ulomek z Marsu který byl ze své planety vymrštěn takovou rychlosti za šílených tlaků a teplot až mino gravitační pole, pobyl si monoho x let v meziplanetárním prostoru, ve všem tom záření a obrovských kontrastech teplot, jen pro uřesnění, klidně na osvětlené straně úlomku může být +180°C a ve stínu -100°C, a pak proletět "hustou" atmosférou země, zahřát se na xxx stupňů, přežít při dopadu šílené tlaky .... a pak podle tohoto kusu horniny udělat takový to zavěr? Nezlobte se, ale vypovídající hodnota takového kusu horniny oproti horninám co jsou na marsu teď, je velice velice chabá .... připadá mi to jako vzít saček ve které byli rohlíky, hodit ho do trouby pak vyhodit na ven nechat ho tam několik roků, trohu ho přiškvařit v ohni a pak podle těch kousků co zůstanou (jestli zůstanou) říci ..... myslím že tam žadný rohlík nebyl ....
Nejsem zastánce ani života-neživota na marsu ... je mi to trocu i jedno, ale koncepce vědců zjistit něco z horniny které prošla přes tolik extrémní věcí, teploty, tlak, záření, vždyť ta hornina mohla být několikrát skoro v tekutém stavu ... prostě ... pokus dobrý ... nashle.