Sondy zkoumající komety
Sondy zkoumající Halleyovu kometu
Halleyova kometa byla při svém 30. návratu ke Slunci byla poprvé zachycena 16. října 1982 jako nepatrná hvězdička 25. magnitudy. Kometa se tehdy nacházela 1,6 miliardy kilometrů od Slunce. Tímto okamžikem začalo koordinované sledování Halleyovy komety, do něhož se zapojilo asi 2000 astronomů amatérů i profesionálů. To bylo zpočátku potřebné pro přesné určení dráhy a pro budoucí navádění kosmických sond. V určování dráhy byla jihočeská hvězdárna Kleť na výborném druhém místě. Halleyovu kometu v roce 1986 zkoumala pětice sond VEGA, Giotto, Sakigake, Suisei a ICE.
Giotto
Tato sonda byla pojmenována po italském malíři Giottovi di Bondone, který nakreslil Halleyovu kometu na fresce Klanění tří králů v Padovské kapli. Ze všech pěti sond se přiblížila západoevropská sonda Giotto k Halleyově kometě nejblíže. Bylo to pouhých 600 kilometrů. O této sondě by se dalo říct, že byla ze všech sond nejúspěšnější.
ICE
Americká sonda, přesměrována a přejmenována na ICE (nternationalI Cometary Explorer). Tato sonda původně zkoumala interakci plazmatu v okolí země se Slunečním větrem. ICE kolem Halleyovykomety proletěla v uctivé vzdálenosti pětatřiceti tisíc kilometrů. Tato sonda neměla kameru.
Sakigake a Susei
Tyto sondy pocházejí z Japonska. Suisei proťala chvost Halleyovy komety ve vzdálenosti 150 000 km od jádra a sonda Sakigake celých 7 milionů km od jádra.
Vega 1, 2
Tehdejší sovětský svaz připravil sondy Vega 1 a 2. Tyto sondy okolo jádra Halleyovy komety proletěly 8000 a 9000 km od jádra.
Sondy byly vybaveny následujícími vědeckými přístroji:
- kamerový systém pro snímkování komety Halley umístěný na plošině ASP-G, sestávající z následujících prvků:
- širokoúhlá kamera (ohnisková dálka 180 mm, světelnost f/3, zorné pole 3×4°) (SSSR, Maďarsko, Francie),
- úzkoúhlá kamera (ohnisková dálka 1200 mm, světelnost f/5, zorné pole 48') se sadou 6 barevných filtrů (SSSR, Maďarsko, Francie),
- tříkanálový spektrometr TKS, určený ke spektrálním a polarizačním měřením prachu a plynové komy (SSSR, Bulharsko, Francie),
- infračervený spektrometr IKS pro stanovení rozměrů, radiační kapacity a teploty jádra komety (Francie),
- polohový detektor ADN sloužící jako záloha pro případ selhání hlavního optického naváděcího systému (ČSSR),
- prachový hmotový spektrometr PUMA pro stanovení chemického a izotopického složení dopadajících prachových částic (SSSR, Francie, NSR),
- iontový detektor prachu (SSSR, NSR),
- komplex pro sledování plazmy, sestávající z:
- neutrálního hmotového spektrometru,
- hmotového spektrometru Plazmag (SSSR, Maďarsko),
- magnetometru Miša (SSSR, Rakousko),
- analyzátoru plazmových vln (SSSR, ČSSR, Polsko),
- vysokofrekvenčního analyzátoru Épinoche (Francie).
Jiné komety
První průlet kolem komety se uskutečnil v září 1985, když americká sonda ICE navštívila kometu 21P/Giacobinni-Zinner cestou k Halleyově kometě. Kometa s periodou 7 let není příliš aktivní, ale občas způsobí nepřehlédnutelný meteorický déšť drakonid. Jestliže ICE byla u nejprve u jiných komet a pak teprve u Halleyovy komety, tak ostatní sondy to udělaly opačně. Například Giotto, přes částečné poškození při setkání s Halleyovou kometou rychlostí 68 km/s, pokračovala ke kometě 26P/Grigg-Skjellerup s oběžnou dobou 5,1 roku s níž se setkala 10. července 1992, při průletu pouhých 125 km od jádra. Bylo to poměrně nízkou rychlostí (14 km/s), takže průzkum probíhal hladce.
Podobně byla využita také japonská sonda Sakigake. Při průletech okolo Země byla přesměrována ke kometě 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. K ní dospěla 3. února 1996 ve vzdálenosti 25 milionů kilometrů. Nejblíže k jádru byla 10 tisíc km a zjistila, že je jádro pouze 700 m velké a má tvar šišky o poloměru poloos asi 3:1.
Za další sondu, která zkoumala komety by se dala považovat sonda Galileo. Její hlavní náplní práce byl výzkum Jupiteru, ale také byla při srážce komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem.
Deep Space 1
Sonda Deep Space 1 je relativně nedávná záležitost. 28. září 2001 se přiblížila ke kometě Borrelly jen na 2000 km od jádra. Z úspěšného obletu získala 30 černobílých fotografií. Získané fotografie mají velkou vědeckou hodnotu. Sondu před kometárním prachem nechránil žádný štít. Sonda byla vypuštěna v roce 1998 a jejím hlavním úkolem bylo ověření nových technologií v kosmu. Na svojí cestě fotografovala planetku Braille.
Budoucnost
Stardust
Tato sonda je na cestě ke kometě Wild 2 a jejím hlavním úkolem bude přivést vzorky na Zem. Vrátit by se měla v lednu 2006.
Rosetta
V roce 2003 plánuje ESA vypustit sondu Rosseta. Ta má v roce 2011 přiletět ke krátkoperiodické kometě 46P/Wirtanen a stát se její oběžnicí.Kometa byla objevena v roce 1947, její oběžná doba je 5,5 roku a pozorována byla celkem osmkrát. To je dobré pro přesné spočítání dráhy.
Deep Impact
Měla by dopadnout plnou rychlostí na kometu a vědci by měli zkoumat důsledky pádu.
Na poušť v americkém státě Utah dopadlo pouzdro se vzorky prachu z komety Wild 2. Na naši planetu se tak po čtyřiatřiceti letech dostal pevný mimozemský materiál a vůbec poprvé vzorky pocházející z komety.
Modul sondy Deep Impact se v pondělí 4. 7. 2005 ráno SELČ podle očekávání srazil s kometou Tempel 1. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Mrak hmoty vymrštěné nárazem byl větší než se čekalo.