Složení komet
dráhy, jasnost komet, rodiny komet
Složení: jádro, koma, ohon a vodíkové koróny.
Jádro
Jádro není většinou přímo pozorovatelné. Má průměr několika km (800m až 50 km). Je složeno z ledu, prachu, kamení a plynů a má velmi nepravidelný tvar. Při průletu okolo slunce se z jádra vypařuje ohromné množství těchto látek.
Koma
Koma tvoří hlavu komety. Koma vzniká z materiálu, který se vypařuje z jádra. Vyskytují se v něm tyto chemické látky: OH, NH, CO, CN, CH, C2, C3, NH, NH2 a jemný prach. Jsou to části molekul kyanovodíku HCN(?), metylkyanidu CH3CN, čpavku NH3 a metanu CH4. V blízkosti Slunce se ve spektru komet objeví i čáry kovů.
Ohon
Ohon má dvě části - prachový a plazmový chvost. Prachový chvost zůstává za kometou pozadu, proto je zakřivený. Zato modře fluoreskující plazmový chvost je rovný. Ohon je to nejkrásnější na kometě, ale některé komety ho ani nemají.
Možná se vám zdá, že když ohon odráží tolik světla, je velice hustý. Ale není to pravda. Je vidět jen proto, že se nám promítá na tmavou oblohu. Isaac Newton při svých pokusech zjistil, že stejné množství světla by odrážel pruh vzduchu široký 1 - 2 palce. Ohon vzniká z par, plynů a prachu, které již kometa neudrží v komě. Bez zajímavosti jistě není ani to, že kometa většinou odvrací ohon od Slunce. Způsobují to malé elektrické částice, tzv. sluneční vítr, které částice komy odpuzují. Někdy ale převládne gravitace a ohon se přitočí poslušně ke Slunci. To je další typ ohonu - protichvost.
Vodíková koróna
Vodíková koróna je velice slabá atmosféra z vodíku, která je několikrát větší než koma.
Jasnost komet
Kometa začne zářit, když se začne vypařovat led a plyny, které jsou v jádře komety. Vznikne pára, která odráží Sluneční světlo. Kometa je pozorovatelná ze vzdálenosti asi 10 AU od slunce, dobře je pozorovatelná ale asi až ze vzdálenosti 3 AU od Slunce. Ale jasnost komety záleží hlavně na jejím složení a hmotnosti. Komety, které se nevracejí ke slunci bývají jasnější než ty které se vracejí, protože nevracející se komety potkávají Slunce jen jednou a proto je menší riziko vypaření komety.
Dráhy komet
Dráhy komet se od drah planet a planetek liší tím že mají velkou excentricitu a sklon k ekliptice. Dráhy komet jsou protáhlé elipsy (komety periodické - vracejí se ke Slunci v určité periodě), paraboly a hyperboly (takové komety projdou přísluním pouze jednou).
Podle katalogu B. G. Marsdena, ve kterém je 600 komet při 924 návratech, je:
Jádro
Jádro není většinou přímo pozorovatelné. Má průměr několika km (800m až 50 km). Je složeno z ledu, prachu, kamení a plynů a má velmi nepravidelný tvar. Při průletu okolo slunce se z jádra vypařuje ohromné množství těchto látek.Koma
Koma tvoří hlavu komety. Koma vzniká z materiálu, který se vypařuje z jádra. Vyskytují se v něm tyto chemické látky: OH, NH, CO, CN, CH, C2, C3, NH, NH2 a jemný prach. Jsou to části molekul kyanovodíku HCN(?), metylkyanidu CH3CN, čpavku NH3 a metanu CH4. V blízkosti Slunce se ve spektru komet objeví i čáry kovů.
Ohon
Ohon má dvě části - prachový a plazmový chvost. Prachový chvost zůstává za kometou pozadu, proto je zakřivený. Zato modře fluoreskující plazmový chvost je rovný. Ohon je to nejkrásnější na kometě, ale některé komety ho ani nemají.Možná se vám zdá, že když ohon odráží tolik světla, je velice hustý. Ale není to pravda. Je vidět jen proto, že se nám promítá na tmavou oblohu. Isaac Newton při svých pokusech zjistil, že stejné množství světla by odrážel pruh vzduchu široký 1 - 2 palce. Ohon vzniká z par, plynů a prachu, které již kometa neudrží v komě. Bez zajímavosti jistě není ani to, že kometa většinou odvrací ohon od Slunce. Způsobují to malé elektrické částice, tzv. sluneční vítr, které částice komy odpuzují. Někdy ale převládne gravitace a ohon se přitočí poslušně ke Slunci. To je další typ ohonu - protichvost.
Vodíková koróna
Vodíková koróna je velice slabá atmosféra z vodíku, která je několikrát větší než koma.
Jasnost komet
Kometa začne zářit, když se začne vypařovat led a plyny, které jsou v jádře komety. Vznikne pára, která odráží Sluneční světlo. Kometa je pozorovatelná ze vzdálenosti asi 10 AU od slunce, dobře je pozorovatelná ale asi až ze vzdálenosti 3 AU od Slunce. Ale jasnost komety záleží hlavně na jejím složení a hmotnosti. Komety, které se nevracejí ke slunci bývají jasnější než ty které se vracejí, protože nevracející se komety potkávají Slunce jen jednou a proto je menší riziko vypaření komety.
Dráhy komet
Dráhy komet se od drah planet a planetek liší tím že mají velkou excentricitu a sklon k ekliptice. Dráhy komet jsou protáhlé elipsy (komety periodické - vracejí se ke Slunci v určité periodě), paraboly a hyperboly (takové komety projdou přísluním pouze jednou).
Podle katalogu B. G. Marsdena, ve kterém je 600 komet při 924 návratech, je:
- 40% komet na elipsovitých drahách:
- 16% je krátkoperiodických (perioda je menší než 200 let)
- a 24% je dlouhoperiodických (perioda je větší než 200 let),
- 49% komet je na parabolických drahách (z nepřesnosti počítání neumíme zjistit, zda jde o hyperbolu
- nebo o protáhlou elipsu)
- a 11% jsou hyperboly
Rodiny komet
- Jupiterova rodina komet
U komet se může stát, že jim nějaká velká planeta výrazně zkrátí jejich dráhu. Například z komety o periodě 240 let se stane kometa o periodě 10 let. Takovou planetou, která často zkracuje kometám dráhy, je hlavně Jupiter. Dnes známe přes 40 komet Jupiterovy rodiny komet. Z nich je určitě nejznámější kometa Shoemaker-Levy 9, která se s Jupiterem v roce 1994 srazila.
- Kreutzova rodina komet
Členové Kreutzovy rodiny komet jsou ty komety, které se velmi těsně přibližují ke Slunci.
Jan Marek
(6. 5. 2004)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor na toto téma?
diskuze obsahuje 0 reakcí