Supernovy jsou ty nejhmotnější hvězdy ve vesmíru nevydrží nápor gravitační síly a jejich jádro se zhroutí.. V případě supernovy je toto zhroucení doplněno o ohromnou explozi
Supernovy jsou ty nejhmotnější hvězdy ve vesmíru nevydrží nápor gravitační síly a jejich jádro se zhroutí.. V případě supernovy je toto zhroucení doplněno o ohromnou explozi. Této samotné explozi se tedy říká supernova. Při ní se jasnost hvězdy zvětší během krátké doby mnohomiliardkrát a dochází k explozivní nukleosyntéze (tedy vznik nových atomových jader). Velká část původního hvězdného materiálu je při explozi vyvržena velkými rychlostmi (100 000 km s-1) do okolního prostoru a tím se šíří několik desítek tisíc let. Tento pozůstatek po supernově můžeme pozorovat jako planetární mlhovinu. Takový zbytek supernovy můžeme dnes pozorovat jako známou Krabí mlhovinu M1 v souhvězdí Býka, jež vzplanula v roce 1054. Zbylé jádro hvězdy nyní tvoří neutronová hvězda (pulsar) nebo dokonce vznikne černá díra. K výbuchu supernovy dojde v naší Galaxii podle odborníků jednou za 30 let. Zatím nejjasnější supernova v nedávné historii byla zaznamenána v roce 1987 ve Velkém Megalenově mračnu, nese označení supernova 1987A.
Týmu britských a amerických astronomů se podařilo vůbec poprvé zachytit v naší galaxii během přímého pozorování mohutnou explozi supernovy, hvězdy na konci své existence. Pomocí družice Swift totiž zachytili mohutný výron gamazáření, který vlastnímu výbuchu supernovy předchází.
Účastníci valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), které se v těchto dnech koná v Praze, si dnes připomněli slavnou supernovu 1006. Podle odborníků patří totiž k nejjasnějším v historii. Na obloze se objevila 1. května 1006. Bylo ji možné pozorovat na obloze až do roku 1009, což je podle odborníků u supernov výjimečné. Za posledních tisíc let měli lidé příležitost pozorovat supernovu podle dochovaných záznamů pouze pětkrát.