Vznik černých děr souvisí se vznikem hvězd a galaxií
Podle nejnovějších vědeckých předpokladů souvisí vznik černých děr se vznikem hvězd a galaxií. Vědci se také domnívají, že černé díry existují skoro v každé galaxii. Přítomnost černé díry však není možné zjistit pouhým pozorováním. Astronomové existenci černých děr proto určují například na základě pohybu okolních hvězd.
Podle vědců se také jedna z černých děr nachází uprostřed Mléčné dráhy. Novinářům to včera během valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) řekli vědci, kteří se dlouhodobě výzkumem černých děr zabývají.
"Víme, že vznik černých děr ovlivnil vznik galaxií," uvedla Laura Ferrareseová z kanadské univerzity ve Viktorii. Podle ní však bude třeba ještě zjistit, jak se černé díry chovají v různých typech galaxií, třeba i v těch velmi vzdálených od Země. "Také uprostřed našeho galaktického centra je černá díra ve velikosti třímilionkrát větší než je naše Slunce," řekl Martin Rees z Univerzity v Cambridge.
V případě, kdy černá díra nezískává energii z okolí, zůstává podle Reese v klidu. "Nevysílá však příliš mnoho radiace, centrum naší galaxie totiž není příliš silným zdroje radiace," uvedl. Podle nových poznatků lze také podle vědců konstatovat, že černé díry rotují. "V budoucnu bude důležité například pomocí infračervené techniky tuto rotaci měřit," řekl Günther Hasinger z Institutu Maxe Plancka.
Černá díra je koncentrace hmoty s tak velkou hustotou, že její gravitační síla zabraňuje úniku jakýchkoli částic, včetně světla. Proto ji není možné vidět. Může vzniknout mimo jiné kolapsem hvězdy na konci svého vývoje.
Existenci černých děr předpokládala už Einsteinova obecná teorie relativity. K rozvoji výzkumu černých děr však došlo až v 60. letech minulého století, kdy nová pozorování odhalila daleko ve vesmíru mohutné gravitační zdroje, pro které se těžko hledalo vysvětlení. S pojmem "černá díra" přišel v roce 1969 americký teoretický fyzik John Wheeler. Výzkumu černých děr se také věnoval známý fyzik Stephen Hawking.
"Víme, že vznik černých děr ovlivnil vznik galaxií," uvedla Laura Ferrareseová z kanadské univerzity ve Viktorii. Podle ní však bude třeba ještě zjistit, jak se černé díry chovají v různých typech galaxií, třeba i v těch velmi vzdálených od Země. "Také uprostřed našeho galaktického centra je černá díra ve velikosti třímilionkrát větší než je naše Slunce," řekl Martin Rees z Univerzity v Cambridge.
V případě, kdy černá díra nezískává energii z okolí, zůstává podle Reese v klidu. "Nevysílá však příliš mnoho radiace, centrum naší galaxie totiž není příliš silným zdroje radiace," uvedl. Podle nových poznatků lze také podle vědců konstatovat, že černé díry rotují. "V budoucnu bude důležité například pomocí infračervené techniky tuto rotaci měřit," řekl Günther Hasinger z Institutu Maxe Plancka.
Černá díra je koncentrace hmoty s tak velkou hustotou, že její gravitační síla zabraňuje úniku jakýchkoli částic, včetně světla. Proto ji není možné vidět. Může vzniknout mimo jiné kolapsem hvězdy na konci svého vývoje.
Existenci černých děr předpokládala už Einsteinova obecná teorie relativity. K rozvoji výzkumu černých děr však došlo až v 60. letech minulého století, kdy nová pozorování odhalila daleko ve vesmíru mohutné gravitační zdroje, pro které se těžko hledalo vysvětlení. S pojmem "černá díra" přišel v roce 1969 americký teoretický fyzik John Wheeler. Výzkumu černých děr se také věnoval známý fyzik Stephen Hawking.
vesmir.info
(24. 8. 2006)
související
V případě kolapsu veleobra, tedy velmi hmotné hvězdy, může vzniknout černá díra. Zkolabované jádro má tak velkou hmotnost, že způsobená velmi silná gravitace přitahuje vše, co se v okolí hvězdy nacházíGalaxie jsou ohromná společenství hvězd, hvězdného prachu, mezihvězdného plynu a nezářivé hmoty. Jde o systém, jehož jednotlivé složky jsou vzájemně vázány gravitací
Mléčná dráha je pojmenování pro naší mateřskou galaxii, ve které nalezneme Sluneční soustavu spolu s naší planetou
Když gravitační síla převezme rozhodující vliv na tvorbě nové hvězdy, začnou se v nitru zárodku uplatňovat další fyzikální zákony, podle níž dochází ve stále se zvětšující "kouli" ke zvyšování teploty, což je zapříčiněno stále se zvětšujícím tlakem, který začne stlačovat látku uvnitř "koule" stále více k sobě a zhušťovat ji tak do menšího objemu...
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí