Země může v budoucnu skončit na okraji nové galaxie
Pokud se galaxie Mléčná dráha, jejíž součástí je i naše sluneční soustava, v daleké budoucnosti srazí se sousedním souhvězdím Andromeda, jak předpokládají astronomové, vznikne zcela nová galaxie a Země může skončit až někde na jejím okraji. K tomuto závěru došli američtí vědci ze Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity na základě počítačové simulace "srůstání" obou hvězdných systémů. Výsledky svého výzkumu uveřejnili v aktuálním vydání odborného magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Mléčná dráha a Andromeda jsou od sebe v současnosti vzdáleny zhruba 2,2 milionu světelných let. Jeden světelný rok odpovídá vzdálenosti, kterou za rok urazí světlo, což je zhruba deset bilionů kilometrů. Obě galaxie se však podle propočtů astronomů k sobě přibližují rychlostí asi 500.000 kilometrů za hodinu.
Podle simulace, kterou vytvořili Thomas Cox a Avi Loeb, by se obě hvězdné soustavy měly poprvé setkat asi za dvě miliardy let. Galaxie se okolo sebe několikrát obtočí a jejich hvězdy se začnou přibližovat. Prostupování obou souhvězdí by mělo vyvrcholit za zhruba pět miliard let, kdy místo dvou hvězdných systémů vznikne jedna nová galaxie.
Podle autorů počítačového modelu bude tvarem připomínat šišatý míč na americký fotbal. Loeb jí podle internetového serveru Space.com vymyslel pracovní název "Milkomeda", mohla by prý ale také nést jméno "Andromedina dráha".
Vědci předpokládají, že naše Slunce bude v té době ve fázi před změnou v takzvaného červeného obra. Při prvním kontaktu obou galaxií existuje podle počítačové simulace pravděpodobnost 12 procent, že změní svou stávající polohu; při druhém střetu jsou to už jen tři procenta. Pokud se tak stane, posune se podle výpočtů amerických vědců celý solární systém daleko od centra nové galaxie - asi 100.000 světelných let od jejího středu. To je čtyřikrát dále, než je v současnosti Slunce od centra naší galaxie.
"Můžeme říci, že na důchod budeme posláni na výměnek," popsal vzletně Cox možnou novou polohu Země. Z našich potomků ale toto "vesmírné stěhování" sotva kdo zažije na vlastní kůži. Slunce bude v té době tak horké, že se z oceánů na Zemi vypaří veškerá voda. Pokud bude lidstvo chtít přežít, nezbude mu nic jiného, než osídlit jinou planetu.
První detailní počítačový model srážky Mléčné dráhy s Andromedou vytvořil před deseti lety astronom Torontské univerzity John Dubinski. Cox a Loeb ve své simulaci využili posledních poznatků o vzniku galaxií a o působení takzvané temné hmoty, která hvězdné soustavy obklopuje. Jsou si ale vědomi, že jejich výpočty jsou pouze jedním z možných scénářů budoucího vývoje. "Je tu mnoho neznámých a mělo by to být bráno spíše jako možnost než jako hotová věc," zdůraznil Cox.
Podle simulace, kterou vytvořili Thomas Cox a Avi Loeb, by se obě hvězdné soustavy měly poprvé setkat asi za dvě miliardy let. Galaxie se okolo sebe několikrát obtočí a jejich hvězdy se začnou přibližovat. Prostupování obou souhvězdí by mělo vyvrcholit za zhruba pět miliard let, kdy místo dvou hvězdných systémů vznikne jedna nová galaxie.
Podle autorů počítačového modelu bude tvarem připomínat šišatý míč na americký fotbal. Loeb jí podle internetového serveru Space.com vymyslel pracovní název "Milkomeda", mohla by prý ale také nést jméno "Andromedina dráha".
Vědci předpokládají, že naše Slunce bude v té době ve fázi před změnou v takzvaného červeného obra. Při prvním kontaktu obou galaxií existuje podle počítačové simulace pravděpodobnost 12 procent, že změní svou stávající polohu; při druhém střetu jsou to už jen tři procenta. Pokud se tak stane, posune se podle výpočtů amerických vědců celý solární systém daleko od centra nové galaxie - asi 100.000 světelných let od jejího středu. To je čtyřikrát dále, než je v současnosti Slunce od centra naší galaxie.
"Můžeme říci, že na důchod budeme posláni na výměnek," popsal vzletně Cox možnou novou polohu Země. Z našich potomků ale toto "vesmírné stěhování" sotva kdo zažije na vlastní kůži. Slunce bude v té době tak horké, že se z oceánů na Zemi vypaří veškerá voda. Pokud bude lidstvo chtít přežít, nezbude mu nic jiného, než osídlit jinou planetu.
První detailní počítačový model srážky Mléčné dráhy s Andromedou vytvořil před deseti lety astronom Torontské univerzity John Dubinski. Cox a Loeb ve své simulaci využili posledních poznatků o vzniku galaxií a o působení takzvané temné hmoty, která hvězdné soustavy obklopuje. Jsou si ale vědomi, že jejich výpočty jsou pouze jedním z možných scénářů budoucího vývoje. "Je tu mnoho neznámých a mělo by to být bráno spíše jako možnost než jako hotová věc," zdůraznil Cox.
vesmir.info
(16. 5. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 4 reakcí