Na Marsu je voda
– ale k čemu je vlastně voda na Marsu? Objev většího množství ledu pod povrchem Marsu by mohl změnit situaci, pokud jde o budoucí plánování lidských letů k této planetě. Názory optimistů i pesimistů se však různí...
Krátce po objevu se zdálo být všechno jasné. Informaci jsem se dozvěděl v e-mailu následujícího lakonického znění: "Na Marsu byla objevena voda. NASA plánuje do dvaceti let pilotovanou výpravu."
Proč by ale vlastně objev vody na Marsu měl změnit plány kosmického výzkumu? Důvody jsou dva. První by se dal popsat poněkud bulvárním sloganem "Kde je voda, tam je i život". Popravdě řečeno, ne snad, že by led pod povrchem Marsu nějak dramaticky zvyšoval pravděpodobnost přítomnosti života na rudé planetě, ale o to zase tolik nejde. Pilotovaný let k Marsu by každopádně mohl získat větší podporu veřejnosti a tedy i více peněz ze státních rozpočtů (ke škrtům došlo po skončení studené války i v samotné NASA). Vědci tudíž zřejmě nebudou onu zavádějící rovnici "voda = život" vyvracet příliš vehementně.
Led pod povrchem Marsu má však i význam zcela věcný. Dostat nějakou sondu/raketu na povrch Marsu je pouze jednou stránkou mince. V případě letu s lidskou posádkou je potřeba realizovat ještě druhou, obtížnější část cyklu, tedy zajistit návrat kosmického plavidla - např. je potřeba mít dostatečné množství paliva na překonání marťanské přitažlivosti. A zde má voda pod povrchem Marsu náhle význam dosti zásadní. Kosmonauti možná využijí vodu k pití (slovo "možná" má následující důvod - samozřejmě je teoreticky myslitelné, že v ledu spí marťanské mikroorganismy a po zkapalnění by mohly znovu procitnout k životu), po jejím rozkladu na vodík a kyslík odpadne část problémů s dýcháním. Vodík a kyslík navíc půjde použít i jako palivo při návratu kosmické lodi. 
Vody pod povrchem Marsu se zdá být dost, alespoň v tuto chvíli zveřejněné informace srovnávají její množství s Michiganských jezerem (jak uvedl Bill Feldmann z Národní laboratoře v Los Alamos).
Jde však o nějaký bod zlomu ve vývoji kosmonautiky jako takové? Podle mého názoru nikoliv. Pokud současný objev ledu na Marsu poněkud bagatelizuji, je to z následujících důvodů:
- tvrzení o ledu či vodě na Marsu se objevila již několikrát, nikdy sice nebyla přímo vyvrácena, ale vždy jaksi vyšuměla. Spíše než za objev by tedy (jak napsal jeden z čtenářů v diskusi na Science Worldu) bylo na místě říct, že existence vody pod povrchem Marsu byla "potvrzena". Zajímavé samozřejmě je, že podle tvrzení Williama Boyntona z University of California pro agenturu Reuters se led nachází jen přibližně metr pod povrchem. A bezpochyby bizarní skutečnost představuje fakt, že led mohly objevit už sondy Viking, které v 70. letech přistály jen těsně vedle inkriminovaného místa, pokud ne přímo na něm. Sondy však zkoumaly povrch Marsu pouze do hloubky okolo 10-20 cm a o několik centimetrů tak zřejmě podzemní ledovou horu minuly.
- na Marsu téměř určitě tekly řeky, muselo zde tedy být přítomno větší množství vody v kapalném skupenství. Tato skutečnost má jistě vliv na úvahy nad otázkou, zda na Marsu mohl existovat život někdy v minulosti. Fakt, že pod povrchem planety se dnes nachází voda zmrzlá, však k řešení problému příliš nepřispěje - v současnosti se totiž rudá planeta jeví mrtvou studenou pouští, na níž jediný povlak vytváří zmrzlý oxid uhličitý. Jestli voda zmrzla pod povrchem nebo o ni Mars přišel jiným způsobem (např. v souvislosti s tím, že má menší gravitaci než Země), je z hlediska šancí hypotetických marťanských organismů na přežití nejspíš lhostejné - byť, jak už bylo zmíněno, by teoreticky mohly v ledy hibernovat až do dneška.
