Lidé se musí pro přežití rozšířit po vesmíru, tvrdí slavný fyzik
Přežití lidstva závisí na jeho schopnosti najít si nové domovy jinde ve vesmíru. Existuje totiž zvyšující se riziko, že Země bude při nějaké katastrofě zničena. Prohlásil to světově uznávaný fyzik Stephen Hawking.
Lidé by mohli mít za 20 let trvalou základnu na Měsíci a kolonii na Marsu za 40 let, uvedl britský vědec na úterní tiskové konferenci v Hongkongu.
"Nenalezneme nikde něco tak pěkného jako je Země, dokud se nevydáme do jiného slunečního systému," dodal Hawking, kterému se prý při přednášce v Hongkongu dostalo podobného přijetí, na jaké jsou zvyklé rockové hvězdy na koncertech.
Vědec uvedl, že pokud se lidé chtějí vyhnout tomu, že sami sebe vyhubí v příštích 100 letech, pak by měli vybudovat ve vesmíru trvalá osídlení, která mohou existovat bez podpory ze Země.
"Životu na Zemi stále více hrozí, že bude zničen nějakou katastrofou, náhlým globálním oteplením, jadernou válkou, geneticky vyšlechtěným virem či jinými nebezpečími, o kterých jsme dosud nepřemýšleli," uvedl 64letý vědec s pomocí speciálního komunikačního přístroje, bez kterého nemůže hovořit.
Hawking je autorem řady známých knih, například Stručné historie času, Hledání teorie všeho či Vesmíru v kostce. Věnuje se hlavně vzniku vesmíru, velkému třesku či teoriím o černých dírách.
Již desítky let trpí neuromotorickým defektem a s výjimkou několika prstů je zcela ochrnut a upoután na invalidní vozík. Zatímco Hawkingovo tělo je ochrnuté a neschopné řeči, vědcův mozek pracuje léta na plné obrátky. Mnozí dokonce soudí, že díky svému postižení, které mu nedovoluje rozptylovat se běžnými starostmi, má schopnost dohlédnout dál než jiní.
"Nenalezneme nikde něco tak pěkného jako je Země, dokud se nevydáme do jiného slunečního systému," dodal Hawking, kterému se prý při přednášce v Hongkongu dostalo podobného přijetí, na jaké jsou zvyklé rockové hvězdy na koncertech.
Vědec uvedl, že pokud se lidé chtějí vyhnout tomu, že sami sebe vyhubí v příštích 100 letech, pak by měli vybudovat ve vesmíru trvalá osídlení, která mohou existovat bez podpory ze Země.
"Životu na Zemi stále více hrozí, že bude zničen nějakou katastrofou, náhlým globálním oteplením, jadernou válkou, geneticky vyšlechtěným virem či jinými nebezpečími, o kterých jsme dosud nepřemýšleli," uvedl 64letý vědec s pomocí speciálního komunikačního přístroje, bez kterého nemůže hovořit.
Hawking je autorem řady známých knih, například Stručné historie času, Hledání teorie všeho či Vesmíru v kostce. Věnuje se hlavně vzniku vesmíru, velkému třesku či teoriím o černých dírách.
Již desítky let trpí neuromotorickým defektem a s výjimkou několika prstů je zcela ochrnut a upoután na invalidní vozík. Zatímco Hawkingovo tělo je ochrnuté a neschopné řeči, vědcův mozek pracuje léta na plné obrátky. Mnozí dokonce soudí, že díky svému postižení, které mu nedovoluje rozptylovat se běžnými starostmi, má schopnost dohlédnout dál než jiní.
vesmir.info
(15. 6. 2006)
související
Důvody pro kolonizaci vesmíru respektive pro rozšiřování lidmi obydleného vesmíru je hnedka několik. Některé jsou méně důležité až triviální, ale jiné jsou více než důležité a pro přežití lidstva i nezbytné
Na počátku jednadvacátého století se před naším druhem otevírá pomyslná Pandořina skříňka. Na počátku kosmického věku stojí naše společenstvo před jedním z největších rozhodnutí, jež musí ve své krátké historii udělat. Má se pustit na nebezpečnou cestu do neznáma, kde na něho může čekat smrt, či štěstí a nebo se má pokusit Pandořinu skříňku uzavřít?
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 7 reakcí