Lidem by se prý nejlépe žilo na Saturnově měsíci
Vědci vyvinuli nový systém, na jehož základě snad lze vypočítat nejobyvatelnější vesmírné těleso. Podle něj by se člověku ve sluneční soustavě mimo Zemi nejlépe žilo na Saturnově měsíci Enceladu - bohužel ale jen v jeho podzemí. Mars, považovaný za nejpřirozenější náhradní planetu, vyšel z těchto měření až jako třetí.
Experti okolo Abela Mendeze z Portorické univerzity brali v potaz různé faktory ovlivňující pohostinnost kosmických objektů: teplotu, složení atmosféry, klima a vlhkost. Hlavní důraz přitom kladli na teplotu a vlhkost, protože obě lze podobně jako na Zemi nejsnáze změřit. Jako základní činitel jim vyšla takzvaná standardní primární obyvatelnost (SPH), přičemž platí, čím vyšší SPH, tím lepší podmínky pro život. Země dosáhla hodnoty 0,7.
Z ostatních těles v solárním systému na tom byl nejlépe malý Saturnův měsíc Enceladus. Oblasti nejpříhodnější pro žití se ale nacházejí pod jeho povrchem. Druhý skončil Jupiterův měsíc Europa a třetí Mars. Obě tělesa jsou ale nejlepším kompromisem obyvatelnosti a přístupnosti.
Mendezův tým chce nyní své výpočty zpřesnit o zahrnutí dalších důležitých faktorů jako světla, obsahu oxidu uhličitého a kyslíku v atmosféře nebo výživných látek v půdě.
Vědci se ale nevěnovali jen zkoumání obyvatelnosti cizích těles, nýbrž se zaměřili i na vlastní "modrou planetu". Zde zjistili, že nejlepší podmínky pro život na ní panovaly v období křídy před 65 až 100 miliony lety, kdy Zemi vládli dinosauři. Tehdejší SPH dosáhlo hodnoty 0,9.
Přesto i tehdy docházelo k masivnímu vymírání druhů. Mendezův tým ale upozorňuje na souvislost s aktuálním problémem globálního oteplování. "Chtěli jsme jen zjistit, jak se SPH změnila, když teplota vzrůstá," vysvětlil vedoucí výzkumu.
Z ostatních těles v solárním systému na tom byl nejlépe malý Saturnův měsíc Enceladus. Oblasti nejpříhodnější pro žití se ale nacházejí pod jeho povrchem. Druhý skončil Jupiterův měsíc Europa a třetí Mars. Obě tělesa jsou ale nejlepším kompromisem obyvatelnosti a přístupnosti.
Mendezův tým chce nyní své výpočty zpřesnit o zahrnutí dalších důležitých faktorů jako světla, obsahu oxidu uhličitého a kyslíku v atmosféře nebo výživných látek v půdě.
Vědci se ale nevěnovali jen zkoumání obyvatelnosti cizích těles, nýbrž se zaměřili i na vlastní "modrou planetu". Zde zjistili, že nejlepší podmínky pro život na ní panovaly v období křídy před 65 až 100 miliony lety, kdy Zemi vládli dinosauři. Tehdejší SPH dosáhlo hodnoty 0,9.
Přesto i tehdy docházelo k masivnímu vymírání druhů. Mendezův tým ale upozorňuje na souvislost s aktuálním problémem globálního oteplování. "Chtěli jsme jen zjistit, jak se SPH změnila, když teplota vzrůstá," vysvětlil vedoucí výzkumu.
vesmir.info
(7. 10. 2009)
související
Vědci našli vodu v kapalném stavu na měsíci planety Saturn Enceladus. Pomocí sondy Cassini, která se pohybuje v blízkosti Saturnu, se jim podařilo získat důkaz, že vodu chrlí gejzíry na měsíci, který je jinak pokryt ledem. Nový objev výrazně zvyšuje naději, že na tomto vesmírném tělese by mohl existovat život.
měsíc planety Jupiter
Mars, známý jako Rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční soustavy.Svůj červený povrch získala planeta díky svým rozsáhlým pouštím oxidu železa, proto můžeme říci, že je planeta "zrezlá". Při bouřích, které jsou na Marsu velmi časté, se zvedá červený prach do atmosféry a rozprašuje se po celém povrchu planety. Na Marsu se také nalézá největší sopka ve Sluneční soustavě. Její jméno je Olympus Mons, jenž se tyčí do výše 24 Km nad povrchem planety. Okolo Marsu obíhají dva měsíce Phobos a Deimos. diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí