Vědci v USA prý poprvé naklonovali embrya primáta
Vědcům ve Spojených státech se poprvé podařilo naklonovat embrya z kmenových buněk dospělého primáta. Podle internetového serveru BBC News, který o tomto vědeckém průlomu informoval, se tak možná přiblížila doba, kdy budou lidé schopni klonovat vlastní zárodečné buňky a používat je k léčení vážných chorob, jako je cukrovka nebo Parkinsonova choroba.
Tým vědců pod vedením doktora Shoukhrata Mitalipova z Oregonského národního střediska pro výzkum primátů v Portlandu naklonoval několik desítek embryí z desetiletého samečka makaka. Podle informací zveřejněných na internetových stránkách časopisu Nature se jim podařilo zkombinovat DNA z jeho kožních buněk s neoplodněnými vajíčky samičky makaka, z nichž bylo DNA odstraněno. Díky tomu se vyvinulo nové embryo, jehož genetická informace se shodovala s dárcovou.
Podobný postup, označovaný zkratkou SCNT, použili vědci také u prvního klonovaného dospělého savce - slavné ovce Dolly. Tentokrát při něm navíc uplatnili novou techniku nazývanou Oosight, využívající polarizovaného světla, která jim umožnila lépe pozorovat struktury ve vajíčku, které jsou nositelem DNA. To jim usnadnilo jejich přenos do hostitelského vajíčka.
Klonování kmenových buněk primátů je kvůli jejich složitější stavbě DNA považováno za mnohem náročnější než u ostatních savců. Tým doktora Mitalipova se dokonce pokusil implantovat naklonovaná samčí embrya do děloh samic makaků. Žádná z nich však neotěhotněla. Jeden ze členů týmu to však přičítá spíš smůle a připomíná, že k narození Dolly bylo potřeba 277 pokusů.
Vědci, kteří se podíleli na klonování makaka, si zatím netroufají odhadnout, zda jejich výzkum povede v budoucnu ke klonování lidských buněk a jejich využívání v lékařství. Jejich kolegové ho přesto hodnotí velmi pozitivně.
Podle profesorky Alison Murdochové a doktorky Mary Herbertové z britského institutu NESCI jejich práce "poprvé přináší přesvědčivý důkaz, že přeprogramování jádra (kmenové buňky) je možné i u primátů," komentovaly úspěch kolegů v USA . Jejich výzkum podle nich o několik kroků přiblížil produkci specifických kmenových buněk pacientů pro léčení Parkinsonovy nebo Huntingtonovy choroby či cistické fibrózy.
Využití naklonovaných lidských buněk k vědeckým a lékařským účelů má přesto stále mnoho kritiků, kteří tuto praxi odmítají jako nepřipustitelný zásah do přírody. Proti se stavějí zejména církve.
Před třemi roky oznámili jihokorejští vědci, že se jim podařilo naklonovat lidská embrya. Později se však ukázalo, že se jednalo o podvrh. Jediný další zveřejněný příklad naklonování lidských embryí se zdařil britským vědců z univerzity v Newcastlu. Jejich klony však přežily jen několik dní a nepodařilo se z nich získat žádné kmenové buňky.
Časopis Nature si proto nechal na práci týmu doktora Mitalipova vypracovat nezávislé oponentské vyjádření australských odborníků, kteří závěry kolegů z Portlandu potvrdili.
Podobný postup, označovaný zkratkou SCNT, použili vědci také u prvního klonovaného dospělého savce - slavné ovce Dolly. Tentokrát při něm navíc uplatnili novou techniku nazývanou Oosight, využívající polarizovaného světla, která jim umožnila lépe pozorovat struktury ve vajíčku, které jsou nositelem DNA. To jim usnadnilo jejich přenos do hostitelského vajíčka.
Klonování kmenových buněk primátů je kvůli jejich složitější stavbě DNA považováno za mnohem náročnější než u ostatních savců. Tým doktora Mitalipova se dokonce pokusil implantovat naklonovaná samčí embrya do děloh samic makaků. Žádná z nich však neotěhotněla. Jeden ze členů týmu to však přičítá spíš smůle a připomíná, že k narození Dolly bylo potřeba 277 pokusů.
Vědci, kteří se podíleli na klonování makaka, si zatím netroufají odhadnout, zda jejich výzkum povede v budoucnu ke klonování lidských buněk a jejich využívání v lékařství. Jejich kolegové ho přesto hodnotí velmi pozitivně.
Podle profesorky Alison Murdochové a doktorky Mary Herbertové z britského institutu NESCI jejich práce "poprvé přináší přesvědčivý důkaz, že přeprogramování jádra (kmenové buňky) je možné i u primátů," komentovaly úspěch kolegů v USA . Jejich výzkum podle nich o několik kroků přiblížil produkci specifických kmenových buněk pacientů pro léčení Parkinsonovy nebo Huntingtonovy choroby či cistické fibrózy.
Využití naklonovaných lidských buněk k vědeckým a lékařským účelů má přesto stále mnoho kritiků, kteří tuto praxi odmítají jako nepřipustitelný zásah do přírody. Proti se stavějí zejména církve.
Před třemi roky oznámili jihokorejští vědci, že se jim podařilo naklonovat lidská embrya. Později se však ukázalo, že se jednalo o podvrh. Jediný další zveřejněný příklad naklonování lidských embryí se zdařil britským vědců z univerzity v Newcastlu. Jejich klony však přežily jen několik dní a nepodařilo se z nich získat žádné kmenové buňky.
Časopis Nature si proto nechal na práci týmu doktora Mitalipova vypracovat nezávislé oponentské vyjádření australských odborníků, kteří závěry kolegů z Portlandu potvrdili.
vesmir.info
(15. 11. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí