Proč jsou lvi menší než sloni?
Evoluce nikdy nevedla k tomu, že by vytvořila lva či vlka o velikosti slona, a není také příliš pravděpodobné, že by se tak někdy v budoucnu mohlo stát, tvrdí vědci. Důvodem je prý to, že tak mohutný masožravec by nebyl schopný chytit si dost rychle kořist, aby uspokojil energetickou poptávku svého obrovitého těla, píše na svém webu časopis New Scientist.
"Jako savčí masožravec můžete být pouze takto velcí," uvedl s odkazem na současnou maximální velikost těchto zvířat Chris Carbone z londýnské Zoologické společnosti.
Carbone s kolegy pátrali v knihách a vědeckých studiích po odhadech denní spotřeby a výdeje masožravých savců různých velikostí. Podle očekávání zjistili, že větší zvíře potřebuje více energie; když je zvíře zhruba dvojnásobně větší než jiné, potřebuje asi 1,6 krát více energie.
Masožravci se řadí do dvou odlišných skupin. Ti menší do hmotnosti 15 až 20 kilogramů mají většinou na svém jídelníčku hlodavce, hmyz či jiné tvory menší než jsou oni sami; větší masožravci ale spořádají i kořist o velikosti sama sebe či dokonce větší. Lov a zabití takových velkých zvířat ale stojí množství energie, oproti těm menším i dvakrát vyšší.
Navíc experti vypozorovali, že největší masožravci patrně mají potíže obstarávat si dostatečné množství potravy. Například lvi či polární medvědi tráví množství času šetřením energie odpočíváním či pomalým pohybem a poměr vydané a přijaté energie je nižší, než by se u zvířat jejich velikosti čekalo.
I na základě dalších poznatků pak Carboneův tým došel k závěru, že masožravci by nebyli schopni žít s těly vážícími přes zhruba 1000 kilogramů. I z dosud známých fosilních nálezů největší masožravci mezi pozemskými savci, určité druhy medvědů, vážili mezi 800 až 1000 kilogramy. Největší žijící druh, polární medvěd, váží v průměru ještě o něco méně.
New Scientist rovněž podotýká, že dokonce i výrazně větší dinosaurus Tyrannosaurus Rex potřeboval energii rovnající se přísunu zhruba 1000 kilogramů vážícího savce.
Experti nicméně podotkli, že jinak to funguje v mořích, v nichž se při lovu vydává jiné množství energie. To umožňuje masožravým velrybám, které jsou rovněž savci, aby narůstali do výrazně větších velikostí, uvedl americký ekolog James Brown.
Carbone s kolegy pátrali v knihách a vědeckých studiích po odhadech denní spotřeby a výdeje masožravých savců různých velikostí. Podle očekávání zjistili, že větší zvíře potřebuje více energie; když je zvíře zhruba dvojnásobně větší než jiné, potřebuje asi 1,6 krát více energie.
Masožravci se řadí do dvou odlišných skupin. Ti menší do hmotnosti 15 až 20 kilogramů mají většinou na svém jídelníčku hlodavce, hmyz či jiné tvory menší než jsou oni sami; větší masožravci ale spořádají i kořist o velikosti sama sebe či dokonce větší. Lov a zabití takových velkých zvířat ale stojí množství energie, oproti těm menším i dvakrát vyšší.
Navíc experti vypozorovali, že největší masožravci patrně mají potíže obstarávat si dostatečné množství potravy. Například lvi či polární medvědi tráví množství času šetřením energie odpočíváním či pomalým pohybem a poměr vydané a přijaté energie je nižší, než by se u zvířat jejich velikosti čekalo.
I na základě dalších poznatků pak Carboneův tým došel k závěru, že masožravci by nebyli schopni žít s těly vážícími přes zhruba 1000 kilogramů. I z dosud známých fosilních nálezů největší masožravci mezi pozemskými savci, určité druhy medvědů, vážili mezi 800 až 1000 kilogramy. Největší žijící druh, polární medvěd, váží v průměru ještě o něco méně.
New Scientist rovněž podotýká, že dokonce i výrazně větší dinosaurus Tyrannosaurus Rex potřeboval energii rovnající se přísunu zhruba 1000 kilogramů vážícího savce.
Experti nicméně podotkli, že jinak to funguje v mořích, v nichž se při lovu vydává jiné množství energie. To umožňuje masožravým velrybám, které jsou rovněž savci, aby narůstali do výrazně větších velikostí, uvedl americký ekolog James Brown.
vesmir.info
(17. 1. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí