Vědci varují: Sněžná děla vysoušejí Alpy
V situaci, kdy se alpské ledovce zkracují a ubývá přírodního sněhu, není prudce se rozvíjející umělé zasněžování sjezdovek žádná dobrá zpráva. Pokud tento trend bude pokračovat, celé alpské oblasti hrozí vysychání. Prohlásila to klimatoložka Carmen de Jongová ze Savojské univerzity ve Francii na konferenci Evropské geofyzikální unie (EGU) ve Vídni.
"Hlavním problémem je silné odpařování při umělém zasněžování, až třetina použité vody jde přímo do vzduchu," řekla de Jongová.
Odmítla tvrzení představitelů turistického a rekreačního rezortu, že umělé zasněžování svahů nemá žádný vliv na životní prostředí v horách. Protože ale chyběly vědecké údaje, zahájila Savojská univerzita svůj vlastní výzkumný program. Již první výsledky ukázaly, že situace je dramatická.
V současnosti je během lyžařské sezony uměle zasněžováno asi 24.000 hektarů alpských svahů. K tomu je ročně spotřebováváno na 95 milionů kubických metrů vody a 600 gigawatt elektřiny. Náklady na tuto činnost ve všech alpských zemích odbornice vyčíslila na tři miliardy eur (asi 84 miliard Kč).
Očekává se, že ve snaze čelit projevujícím se klimatickým změnám se v nejbližších letech bude tato plocha stále zvětšovat až čtyřnásobně. To ale brzo narazí na hospodářské meze, protože to brzy vyčerpá dostupné zásoby vody v horských oblastech. Bude třeba stavět další vodní nádrže a zesílí konflikt o způsob využití vody. Již v současnosti existují spory, zda má být dostupná voda využívána k pitným účelům nebo k zasněžování.
Při umělém zasněžování se značná část použité vody odpařuje do vzduchu. Provozovatelé sjezdovek udržují hladiny nádrží bez ledu, aby mohli kdykoli čerpat vodu; úhrnem se při zasněžování odpaří okamžitě do vzduchu asi 30 procent veškeré použité vody, vyvozuje de Jongová.
To ale nezasáhne jen zimní turistický průmysl, ale i letní sportovní aktivity. Například raftování nebo další vodní sporty. Až ještě více ustoupí ledovce, které jsou přirozenou zásobárnou vody v Alpách, neblahý důsledek velkoplošného umělého zasněžování ještě více vynikne.
Odmítla tvrzení představitelů turistického a rekreačního rezortu, že umělé zasněžování svahů nemá žádný vliv na životní prostředí v horách. Protože ale chyběly vědecké údaje, zahájila Savojská univerzita svůj vlastní výzkumný program. Již první výsledky ukázaly, že situace je dramatická.
V současnosti je během lyžařské sezony uměle zasněžováno asi 24.000 hektarů alpských svahů. K tomu je ročně spotřebováváno na 95 milionů kubických metrů vody a 600 gigawatt elektřiny. Náklady na tuto činnost ve všech alpských zemích odbornice vyčíslila na tři miliardy eur (asi 84 miliard Kč).
Očekává se, že ve snaze čelit projevujícím se klimatickým změnám se v nejbližších letech bude tato plocha stále zvětšovat až čtyřnásobně. To ale brzo narazí na hospodářské meze, protože to brzy vyčerpá dostupné zásoby vody v horských oblastech. Bude třeba stavět další vodní nádrže a zesílí konflikt o způsob využití vody. Již v současnosti existují spory, zda má být dostupná voda využívána k pitným účelům nebo k zasněžování.
Při umělém zasněžování se značná část použité vody odpařuje do vzduchu. Provozovatelé sjezdovek udržují hladiny nádrží bez ledu, aby mohli kdykoli čerpat vodu; úhrnem se při zasněžování odpaří okamžitě do vzduchu asi 30 procent veškeré použité vody, vyvozuje de Jongová.
To ale nezasáhne jen zimní turistický průmysl, ale i letní sportovní aktivity. Například raftování nebo další vodní sporty. Až ještě více ustoupí ledovce, které jsou přirozenou zásobárnou vody v Alpách, neblahý důsledek velkoplošného umělého zasněžování ještě více vynikne.
vesmir.info
(24. 4. 2007)
diskuze k lnku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakc