Klimatické změny pod drobnohledem vědců
Stále razantnější změny světového klimatu tíží vědce jako černá noční můra. Jak změní a ovlivní příští život příštích generací na zelené planetě? Zbudit co největší zájem veřejnosti o tyto otázky se pokusí letošní Mezinárodní polární rok (IPY), který oficiálně začíná 1. března. Vědci ze všech možných oborů budou intenzivně studovat pohyb a složení pevninských ledovců v Antarktidě a Grónsku. Právě na polárních krajích se totiž klimatické změny podepisují nejvíce.
Polární ledovce jsou vlastně obrovské "depozitáře", v jejichž vrstvách leží "záznamy" o teplotách a složení zemské atmosféry minulosti, vzdálené až milion let. Vědci je budou zkoumat za použití arzenálu nových technických prostředků - družicových systémů, super výkonných počítačů a automatických pozorovacích stanic. A jejich poznatky mají být co nejvíc zpřístupněny lidem.
Podobná aktivita není úplnou novinkou. Už před půlstoletím byl tehdejší "Mezinárodní geofyzikální rok" svědkem vypuštění prvního sputniku do vesmíru, vědci tenkrát stanovili tloušťku ledové vrstvy na Antarktidě a dláždili cestu smlouvě o tomto kontinentu, která jej v roce 1959 označila za hájemství míru a vědy.
Dnešní věda chce navázat na tyto úspěchy. IPY počítá s 50.000 účastníky v podobě vědců z mnoha rozličných odvětví z víc jak 60 zemí celého světa, kteří se mají soustředit na výzkum pozemských polárních oblastí. Jejich poznání bude klíčové pro poznání globálních procesů, jako je koloběh počasí, vody a dokonce i globální ekonomiky. "Polární vědy mají globální dosah," tvrdí programový ředitel IPY David Carlson.
Vědci se pomocí průzkumu ledových jader pokusí získat přesnější představu o pozemském klimatu před milionem let; chtějí zmapovat proces tání vrstvy věčného ledu, sledovat přesuny stád sobů ovlivněné klimatickými změnami. Chystá se mnoho dalších výzkumů. IPY se soustředí i na domorodé obyvatelstvo, které rovněž postihují klimatické změny.
K popularizaci získaných i stávajících vědeckých poznatků budou sloužit četné výstavy, promítání filmů či internetové diskuse. Harvardovo muzeum přírodní historie v americké Cambridgi například pořádá výstavu s názvem Ozvěny v ledu - Koláže o polárních dobyvatelích od 16. do 20. století, jako byli Roald Amundsen, Ernest Shackleton či Richard Byrd. Shackleton má samostatnou výstavu ve francouzském Rochefortu. Od polárních medvědů k tučňákům zní název jiné výstavy, která bude putovat americkými městy.
IPY nabídne rovněž přehršel konferencí a seminářů. Už v březnu se ve španělské Valencii uskuteční Mezinárodní seminář o arktických velrybách běluhách, v srpnu v Norsku Světový kongres o geologických vědách a rovněž v létě na Aljašce Mezinárodní konference o věčně zmrzlé půdě.
Organizátoři IPY chtějí přiblížit fascinující realitu polárních krajů široké veřejnosti a získat novou generaci výzkumníků. Proto se obracejí hlavně na učitele a publicisty a podporují řadu vzdělávacích programů.
Přes 500 středoškoláků i vysokoškoláků z celého světa dostane vzácnou možnost zúčastnit se plaveb na expedičních lodích do Arktidy i Antarktidy. V letech 2007-9 se uskuteční devět mládežnických výprav za účasti zkušených polárních badatelů. Cesty připravuje kanadská organizace Students on Ice.
Mezi 63 účastnickými státy IPY je i Česká republika. Vloni o Vánocích odcestoval tým profesora Pavla Proška z Masarykovy univerzity v Brně, aby na ostrově Jamese Rosse zahájil výzkumnou činnost první české vědecké stanice v Antarktidě. Oficiálně byla pokřtěna před pár dny, 22. února. A v létě se vypraví na Špicberky již 14. glacio-speleologická expedice Josefa Řeháka.
Podobná aktivita není úplnou novinkou. Už před půlstoletím byl tehdejší "Mezinárodní geofyzikální rok" svědkem vypuštění prvního sputniku do vesmíru, vědci tenkrát stanovili tloušťku ledové vrstvy na Antarktidě a dláždili cestu smlouvě o tomto kontinentu, která jej v roce 1959 označila za hájemství míru a vědy.
Dnešní věda chce navázat na tyto úspěchy. IPY počítá s 50.000 účastníky v podobě vědců z mnoha rozličných odvětví z víc jak 60 zemí celého světa, kteří se mají soustředit na výzkum pozemských polárních oblastí. Jejich poznání bude klíčové pro poznání globálních procesů, jako je koloběh počasí, vody a dokonce i globální ekonomiky. "Polární vědy mají globální dosah," tvrdí programový ředitel IPY David Carlson.
Vědci se pomocí průzkumu ledových jader pokusí získat přesnější představu o pozemském klimatu před milionem let; chtějí zmapovat proces tání vrstvy věčného ledu, sledovat přesuny stád sobů ovlivněné klimatickými změnami. Chystá se mnoho dalších výzkumů. IPY se soustředí i na domorodé obyvatelstvo, které rovněž postihují klimatické změny.
K popularizaci získaných i stávajících vědeckých poznatků budou sloužit četné výstavy, promítání filmů či internetové diskuse. Harvardovo muzeum přírodní historie v americké Cambridgi například pořádá výstavu s názvem Ozvěny v ledu - Koláže o polárních dobyvatelích od 16. do 20. století, jako byli Roald Amundsen, Ernest Shackleton či Richard Byrd. Shackleton má samostatnou výstavu ve francouzském Rochefortu. Od polárních medvědů k tučňákům zní název jiné výstavy, která bude putovat americkými městy.
IPY nabídne rovněž přehršel konferencí a seminářů. Už v březnu se ve španělské Valencii uskuteční Mezinárodní seminář o arktických velrybách běluhách, v srpnu v Norsku Světový kongres o geologických vědách a rovněž v létě na Aljašce Mezinárodní konference o věčně zmrzlé půdě.
Organizátoři IPY chtějí přiblížit fascinující realitu polárních krajů široké veřejnosti a získat novou generaci výzkumníků. Proto se obracejí hlavně na učitele a publicisty a podporují řadu vzdělávacích programů.
Přes 500 středoškoláků i vysokoškoláků z celého světa dostane vzácnou možnost zúčastnit se plaveb na expedičních lodích do Arktidy i Antarktidy. V letech 2007-9 se uskuteční devět mládežnických výprav za účasti zkušených polárních badatelů. Cesty připravuje kanadská organizace Students on Ice.
Mezi 63 účastnickými státy IPY je i Česká republika. Vloni o Vánocích odcestoval tým profesora Pavla Proška z Masarykovy univerzity v Brně, aby na ostrově Jamese Rosse zahájil výzkumnou činnost první české vědecké stanice v Antarktidě. Oficiálně byla pokřtěna před pár dny, 22. února. A v létě se vypraví na Špicberky již 14. glacio-speleologická expedice Josefa Řeháka.
vesmir.info
(1. 3. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí