reklama
Geneticky modifikovaný komár by prý mohl zastavit malárii
Američtí vědci oznámili, že vytvořili geneticky modifikovaného komára, který nepřenáší malárii. Snahu vymýtit jednu z nejsmrtelnějších nemocí na světě tak podle britského listu The Guardian podpořili poněkud kontroverzním krokem, neboť by to vyžadovalo bezprecedentní vypuštění desítek tisíc geneticky upravených organismů do volné přírody.
Malárií každoročně ve světě onemocní 300 milionů lidí a milion jich zemře. Nemoc postihuje především obyvatele subsaharské Afriky.
Pokusy ukázaly, že geneticky modifikovaní komáři se v přírodě rychle přizpůsobí a vytlačí normální komáry, přenašeče malárie. Tím zabrání tomu, aby byli touto cestou nakaženi lidé.
Sporná strategie amerických expertů vzbudila u vědců naděje. Někteří z nich dokonce věří, že by tak bylo možné dostat nemoc zcela pod kontrolu.
Plány na boj s malárií prostřednictvím geneticky modifikovaných komárů se objevovaly již v minulosti. Zhatily je ale obavy, že přidáním genů odolných vůči malárii by hmyz natolik zeslábl, že by ve volné přírodě nepřežil. Aby strategie fungovala, museli by se totiž "upravení" komáři rozmnožovat a stát se dominantními, aby se parazit nedostal ke komárům z nakažených zvířat a k lidem prostřednictvím komářího kousnutí.
Vědecký tým pod vedením Marcela Jacobse-Lorena z Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu vytvořil geneticky modifikovaného komára tak, že mu dodal gen, který znemožňuje přenos parazita zvaného Plasmodium (česky zimnička). Právě tento parazit je za malárii zodpovědný.
Asi 1200 pozměněných komárů pak vědci vypustili do klece, kde byl stejný počet jejich přírodních "kolegů" a malárií nakažená myš. Geneticky modifikovaný hmyz časem převládl, po devíti generacích představoval už 70 procent komáří populace v kleci. Vědci soudí, že ačkoli genetická modifikace tyto komáry oslabila, z dlouhodobého hlediska se jim dařilo lépe, neboť žili déle a kladli více vajíček.
Tento objev považují někteří odborníci za důkaz, že geneticky pozměnění komáři, stvoření za pomoci levných technologií v laboratořích, by nakonec mohli být v boji s malárií účinnější než chemické spreje a další prostředky.
Pokusy s geneticky modifikovanými komáry by mohly být v subsaharské Africe podniknuty do pěti let. Vědci ale budou muset nejprve dokázat, že rezistentní geny nevyvolají ještě agresivnější formu malárie nebo její šíření na další hmyz.
Pokusy ukázaly, že geneticky modifikovaní komáři se v přírodě rychle přizpůsobí a vytlačí normální komáry, přenašeče malárie. Tím zabrání tomu, aby byli touto cestou nakaženi lidé.
Sporná strategie amerických expertů vzbudila u vědců naděje. Někteří z nich dokonce věří, že by tak bylo možné dostat nemoc zcela pod kontrolu.
Plány na boj s malárií prostřednictvím geneticky modifikovaných komárů se objevovaly již v minulosti. Zhatily je ale obavy, že přidáním genů odolných vůči malárii by hmyz natolik zeslábl, že by ve volné přírodě nepřežil. Aby strategie fungovala, museli by se totiž "upravení" komáři rozmnožovat a stát se dominantními, aby se parazit nedostal ke komárům z nakažených zvířat a k lidem prostřednictvím komářího kousnutí.
Vědecký tým pod vedením Marcela Jacobse-Lorena z Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu vytvořil geneticky modifikovaného komára tak, že mu dodal gen, který znemožňuje přenos parazita zvaného Plasmodium (česky zimnička). Právě tento parazit je za malárii zodpovědný.
Asi 1200 pozměněných komárů pak vědci vypustili do klece, kde byl stejný počet jejich přírodních "kolegů" a malárií nakažená myš. Geneticky modifikovaný hmyz časem převládl, po devíti generacích představoval už 70 procent komáří populace v kleci. Vědci soudí, že ačkoli genetická modifikace tyto komáry oslabila, z dlouhodobého hlediska se jim dařilo lépe, neboť žili déle a kladli více vajíček.
Tento objev považují někteří odborníci za důkaz, že geneticky pozměnění komáři, stvoření za pomoci levných technologií v laboratořích, by nakonec mohli být v boji s malárií účinnější než chemické spreje a další prostředky.
Pokusy s geneticky modifikovanými komáry by mohly být v subsaharské Africe podniknuty do pěti let. Vědci ale budou muset nejprve dokázat, že rezistentní geny nevyvolají ještě agresivnější formu malárie nebo její šíření na další hmyz.
vesmir.info
(20. 3. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí