Kosení šumavských luk pomáhá návratu zmizelých rostlinných druhů
S cílem navrátit na Šumavu zmizelé rostlinné druhy kosí brigádníci ručně louky v nejcennějších územích národního parku. Zabraňují tak rozsáhlejšímu vysemenění náletoých rostlin a uvolňují prostor pro vzácné druhy. Pracují v rámci programu Péče o krajinu, který podporuje ministerstvo životního prostředí. Plochy mají rozdělené podle vegetačního období až do konce srpna, nyní pracují například u Kvildy, v Prášilech či v Mrtvém luhu, tedy v nejcennějších zónách Národního parku Šumava (NPŠ).
"Program začal před devíti lety, nyní je takto koseno zhruba 32 hektarů ploch a další přibývají." Snahou je vrátit do krajiny rostliny, které se tu vyskytovaly do doby, než se na ní v 50. letech přestalo hospodařit. Efekt se už dostavuje: častěji než dřív lze na Šumavě najít například některé druhy orchidejí. Je mezi nimi i fialově kvetoucí prstnatec Traunsteinerův, který je kriticky ohrožený.
Brigádníci odstraňují například náletové dřeviny, jako třeba vrbu, osiku či olši. Pravidelné sečení pomáhá eliminovat také přemnožené rostliny tužebník jilmový, ostřici třeslicovitou a další. Plochy, které takto ošetřují, bývají často podmáčené či špatně přístupné, takže technika se tam nemá šanci dostat.
Miroslav Mikeš, který dnes po čtyřech dnech končil s kosením louky v přírodní rezervaci Chlum na levém břehu Vltavy, tam pracoval čtyři dny s křovinořezem. Při sečení musel dávat pozor, aby nepoškodil trsy odkvetlého kosatce sibiřského. "Letos se i tady na Šumavě projevuje větší sucho," řekl Mikeš, který si takto přivydělává už několik sezon.
Ochránci přírody určují čas pro kosení luk podle vegetačního období rostlin, musí se počkat, až všechny vzácné druhy odkvetou. Zároveň je ale třeba pokosit dřív, než se stihnou rozmnožit druhy, které se takto eliminují.
Brigádníci odstraňují například náletové dřeviny, jako třeba vrbu, osiku či olši. Pravidelné sečení pomáhá eliminovat také přemnožené rostliny tužebník jilmový, ostřici třeslicovitou a další. Plochy, které takto ošetřují, bývají často podmáčené či špatně přístupné, takže technika se tam nemá šanci dostat.
Miroslav Mikeš, který dnes po čtyřech dnech končil s kosením louky v přírodní rezervaci Chlum na levém břehu Vltavy, tam pracoval čtyři dny s křovinořezem. Při sečení musel dávat pozor, aby nepoškodil trsy odkvetlého kosatce sibiřského. "Letos se i tady na Šumavě projevuje větší sucho," řekl Mikeš, který si takto přivydělává už několik sezon.
Ochránci přírody určují čas pro kosení luk podle vegetačního období rostlin, musí se počkat, až všechny vzácné druhy odkvetou. Zároveň je ale třeba pokosit dřív, než se stihnou rozmnožit druhy, které se takto eliminují.
vesmir.info
(26. 7. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí