Kdyby všichni žili jako Češi, svět by potřeboval asi 2,5 planety
Kdyby obyvatelé na celém světě žili tak "ekologicky" jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Vyplývá to z propočtů takzvané ekologické stopy, kterou pravidelně zveřejňuje organizace Global Footprint Network. Ekologická stopa zachycuje plochu (v takzvaných globálních hektarech), kterou každý člověk potřebuje k pokrytí svých potřeb.
Každý Čech v průměru potřebuje k pokrytí svých potřeb téměř pět hektarů, což je téměř o tři hektary více než průměrně potřebuje každý obyvatel na planetě. Země má přitom 11,2 miliardy hektarů a každý člověk potřebuje v průměru 2,2 hektaru. I tak si ale Češi nevedou ve srovnání se zbytkem světa nejhůř. I když ne třeba tak dobře jako Slováci, kteří se drží "jen" jeden hektar nad celosvětovým průměrem.
Každý Čech si může svou ekologickou stopu změřit na webových stránkách sdružení Zelený kruh www.hraozemi.cz . Koordinátorka projektu Jana Krčmářová řekla, že délka stopy závisí hlavně na tom, zda je dotyčný automobilistou a spotřebovává tak pohonné hmoty. Kratší stopu mívají vegetariáni, protože konzumace masa v sobě nese rostlinou spotřebu pojídaných zvířat. Důležité také je, zda člověk žije sám, nebo sdílí bydlení s dalšími lidmi. "Já automobilista nejsem a mám 1,7. Zda změření ekologické stopy vede ke změně spotřebních vzorců, nedokážu odhadnout, ale měřítko lidi upozorňuje na to, že všechno souvisí se vším," uvedla Krčmářová.
Web Hra o Zemi založil Zelený kruh v roce 2002, průměrně se na stránku podívá 500 lidí za měsíc.
V rámci Evropské unie Česko patří k naprostému průměru. Slováci jsou naopak spolu s Lotyši, Bulhary a Rumuny "nejekologičtější" a spotřebovávají tak nejméně přírodních zdrojů. Na chvostu žebříčku se naopak drží národy, které možná řada obyvatel České republiky považuje za příklad správného soužití s přírodou. Nejhůře totiž dopadlo Finsko (7,6 hektaru na osobu) a Švédsko (6,1 hektaru na osobu).
Poměrně vysoké hodnoty jsou logicky dány hospodářskou vyspělostí zemí. Zatímco africké národy spotřebovávají nejméně přírodních zdrojů, Evropa a například USA podle propočtů vyčerpávají celou planetu jednoznačně nejvíc. Země rozvojového světa si naopak vedou poměrně dobře. I tak ale nejsou výsledky příliš radostné.
Loni celá Země žila od 9. října na "dluh". To znamená, že obnovitelná spotřeba zdrojů vystačila celé planetě jen na tři čtvrtiny roku. Není to však poprvé, kdy se Země dostala do podobné situace.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace New Economic Foundations (NEF) dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to už bylo 21. listopadu a nyní je to ještě před polovinou října. Vyplývá z toho prý, že tempo prohlubování tohoto dluhu se neustále zrychluje. Letos by tak zdroje mohly vystačit například jen do konce září.
Ekologická stopa jednotlivých států Evropské unie
členský stát EU - ekologická stopa (v globálních hektarech)
Rakousko 4,9
Belgie a Lucembursko 5,6
Česká republika 4,9
Dánsko 5,8
Estonsko 6,5
Finsko 7,6
Francie 5,6
Německo 4,5
Řecko 5,0
Maďarsko 3,5
Irsko 5,0
Itálie 4,2
Lotyšsko 2,6
Litva 4,4
Nizozemsko 4,4
Polsko 3,3
Portugalsko 4,2
Slovensko 3,2
Slovinsko 3,4
Španělsko 5,4
Švédsko 6,1
Velká Británie 5,6
Bulharsko 3,1
Rumunsko 2,4
Každý Čech si může svou ekologickou stopu změřit na webových stránkách sdružení Zelený kruh www.hraozemi.cz . Koordinátorka projektu Jana Krčmářová řekla, že délka stopy závisí hlavně na tom, zda je dotyčný automobilistou a spotřebovává tak pohonné hmoty. Kratší stopu mívají vegetariáni, protože konzumace masa v sobě nese rostlinou spotřebu pojídaných zvířat. Důležité také je, zda člověk žije sám, nebo sdílí bydlení s dalšími lidmi. "Já automobilista nejsem a mám 1,7. Zda změření ekologické stopy vede ke změně spotřebních vzorců, nedokážu odhadnout, ale měřítko lidi upozorňuje na to, že všechno souvisí se vším," uvedla Krčmářová.
Web Hra o Zemi založil Zelený kruh v roce 2002, průměrně se na stránku podívá 500 lidí za měsíc.
V rámci Evropské unie Česko patří k naprostému průměru. Slováci jsou naopak spolu s Lotyši, Bulhary a Rumuny "nejekologičtější" a spotřebovávají tak nejméně přírodních zdrojů. Na chvostu žebříčku se naopak drží národy, které možná řada obyvatel České republiky považuje za příklad správného soužití s přírodou. Nejhůře totiž dopadlo Finsko (7,6 hektaru na osobu) a Švédsko (6,1 hektaru na osobu).
Poměrně vysoké hodnoty jsou logicky dány hospodářskou vyspělostí zemí. Zatímco africké národy spotřebovávají nejméně přírodních zdrojů, Evropa a například USA podle propočtů vyčerpávají celou planetu jednoznačně nejvíc. Země rozvojového světa si naopak vedou poměrně dobře. I tak ale nejsou výsledky příliš radostné.
Loni celá Země žila od 9. října na "dluh". To znamená, že obnovitelná spotřeba zdrojů vystačila celé planetě jen na tři čtvrtiny roku. Není to však poprvé, kdy se Země dostala do podobné situace.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace New Economic Foundations (NEF) dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to už bylo 21. listopadu a nyní je to ještě před polovinou října. Vyplývá z toho prý, že tempo prohlubování tohoto dluhu se neustále zrychluje. Letos by tak zdroje mohly vystačit například jen do konce září.
Ekologická stopa jednotlivých států Evropské unie
členský stát EU - ekologická stopa (v globálních hektarech)
Rakousko 4,9
Belgie a Lucembursko 5,6
Česká republika 4,9
Dánsko 5,8
Estonsko 6,5
Finsko 7,6
Francie 5,6
Německo 4,5
Řecko 5,0
Maďarsko 3,5
Irsko 5,0
Itálie 4,2
Lotyšsko 2,6
Litva 4,4
Nizozemsko 4,4
Polsko 3,3
Portugalsko 4,2
Slovensko 3,2
Slovinsko 3,4
Španělsko 5,4
Švédsko 6,1
Velká Británie 5,6
Bulharsko 3,1
Rumunsko 2,4
vesmir.info
(7. 3. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 1 reakcí