reklama
Americký vědec zveřejnil mapu svého DNA
První podrobná mapa lidského genomu ukazuje že genetický kód je mnohem složitější, než si vědci dosud mysleli. Lidé jsou si z hlediska DNA, skládající se z miliard stavebních bloků, méně podobní, než se dosud předpokládalo. "Nejsme si podobní z 99,9 procenta, ale možná jen z 99 procent," řekl americký genetik Craig Venter, autor nové studie a člověk, který dal ke zkoumání svoji DNA, na jejímž základě byla sestavena první podrobná mapa genomu jednoho člověka.
Studie považovaná za historickou pro další výzkum genomu, byla uveřejněna v posledním vydání PLoS Biology.
Dosavadní mapa lidského genomu, která byla poprvé sestavena před šesti lety, byla mozaikově vytvořena z DNA anonymních dárců a vědci byli touto skutečností ve výzkumu velmi limitováni. Vycházeli z toho, že DNA jakýchkoli dvou lidí si je z 99,9 procenta podobná. Podle nových poznatků je tato podobnost zřejmě jen 99 procent. Možná to vypadá, že rozdílnost necelého jednoho procenta není velká, ale ve skutečnosti to znamená miliony variant mezi jednotlivci. Genom je tvořen šesti miliardami chemických znaků a řídí vývoj člověka od početí až do dospělosti.
Studie genomu Craiga Ventera ukazuje 4,1 milionu míst, kde se jeho genetický kód liší od základních rysů lidského genomu. To je mnohem víc, než se čekalo, včetně velkých rozdílů, které daleko přesahují jednoznakové změny, které jsou typické pro mnoho dosud známých variant.
Craigův genom zkoumali vědci z jeho institutu v Marylandu s týmem odborníků z Hospital for Sick Children v Torontu a z univerzity v kalifornském San Diegu.
"Myslím, že největší překvapení je, že se jeden od druhého lišíme více, než jsme si dosud mysleli." řekl Venter. Zůstávají stále některé záhady. "Zjistil jsem, že mám velkou pravděpodobnost modrých očí," řekl modrooký Venter. "Když se podíváte na můj genetický kód, nemůžete ale se stoprocentní přesností říci, zda jsou moje oči modré. Všichni jsme si mysleli, že to bude snadné," dodal.
Jednou z věcí, kterou chtějí vědci najít, je to, aby se dalo pohledem na genom zjistit, jaké nemoci člověku hrozí. S jistotou to lze zatím udělat jen u několika nemocí. Jednou z nich je Huntingtonova choroba (dědičné onemocnění centrální nervové soustavy). Pokud je člověk nositelem zmutovaného Huntingtonova genu, potom se u něj rozvine tato smrtelná a nevyléčitelná nemoc. Ale většina dalších chorob je výsledkem mnoha složitých vlivů mezi geny a životním prostředím.
Jednašedesátiletý Venter má v rodinné anamnéze srdeční onemocnění. Jeho otec zemřel ve věku 59 let na náhlou srdeční zástavu. Matka je v 84 letech stále velmi aktivní. Z Venterova genomu se zjistilo, že nezdědil některé genové varianty spojené s kardiovaskulárními nemocemi, ale má jednu související s vysokým rizikem srdečního infarktu.
Každý dědí dvě řady DNA, jednu od matky, druhou od otce.
Vědci připouštějí, že když lidé budou vědět o genetických dispozicích, s nimiž nemohou nic udělat, bude je to děsit. Ale na druhé straně bude možné včas přistoupit k preventivním opatřením a správné léčbě.
Vědci budou moci nyní využít k dalšímu zkoumání nejen genom Craiga Ventera, ale i dalších několika prominentních osob, které ho nabídly k vědeckým účelům. Mezi nimi je spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen nebo známý americký televizní moderátor Larry King. Svůj osobní genom dal k dispozici pro další zkoumání také James Watson, který v roce 1953 pomohl odhalit dvojitou spirálu struktury DNA.
Sestavení genomu Craiga Ventera stálo deset milionů dolarů a bylo tak drahé proto, že současné používané techniky jsou nové. Ale během pěti let by cena mohla klesnout na tisíc dolarů, což už by bylo přístupné i pro běžné lidi. Umožnilo by jim to poznat genetické varianty, které tvoří jejich tělo a mysl a podílejí se na vzniku nemocí.
Dosavadní mapa lidského genomu, která byla poprvé sestavena před šesti lety, byla mozaikově vytvořena z DNA anonymních dárců a vědci byli touto skutečností ve výzkumu velmi limitováni. Vycházeli z toho, že DNA jakýchkoli dvou lidí si je z 99,9 procenta podobná. Podle nových poznatků je tato podobnost zřejmě jen 99 procent. Možná to vypadá, že rozdílnost necelého jednoho procenta není velká, ale ve skutečnosti to znamená miliony variant mezi jednotlivci. Genom je tvořen šesti miliardami chemických znaků a řídí vývoj člověka od početí až do dospělosti.
Studie genomu Craiga Ventera ukazuje 4,1 milionu míst, kde se jeho genetický kód liší od základních rysů lidského genomu. To je mnohem víc, než se čekalo, včetně velkých rozdílů, které daleko přesahují jednoznakové změny, které jsou typické pro mnoho dosud známých variant.
Craigův genom zkoumali vědci z jeho institutu v Marylandu s týmem odborníků z Hospital for Sick Children v Torontu a z univerzity v kalifornském San Diegu.
"Myslím, že největší překvapení je, že se jeden od druhého lišíme více, než jsme si dosud mysleli." řekl Venter. Zůstávají stále některé záhady. "Zjistil jsem, že mám velkou pravděpodobnost modrých očí," řekl modrooký Venter. "Když se podíváte na můj genetický kód, nemůžete ale se stoprocentní přesností říci, zda jsou moje oči modré. Všichni jsme si mysleli, že to bude snadné," dodal.
Jednou z věcí, kterou chtějí vědci najít, je to, aby se dalo pohledem na genom zjistit, jaké nemoci člověku hrozí. S jistotou to lze zatím udělat jen u několika nemocí. Jednou z nich je Huntingtonova choroba (dědičné onemocnění centrální nervové soustavy). Pokud je člověk nositelem zmutovaného Huntingtonova genu, potom se u něj rozvine tato smrtelná a nevyléčitelná nemoc. Ale většina dalších chorob je výsledkem mnoha složitých vlivů mezi geny a životním prostředím.
Jednašedesátiletý Venter má v rodinné anamnéze srdeční onemocnění. Jeho otec zemřel ve věku 59 let na náhlou srdeční zástavu. Matka je v 84 letech stále velmi aktivní. Z Venterova genomu se zjistilo, že nezdědil některé genové varianty spojené s kardiovaskulárními nemocemi, ale má jednu související s vysokým rizikem srdečního infarktu.
Každý dědí dvě řady DNA, jednu od matky, druhou od otce.
Vědci připouštějí, že když lidé budou vědět o genetických dispozicích, s nimiž nemohou nic udělat, bude je to děsit. Ale na druhé straně bude možné včas přistoupit k preventivním opatřením a správné léčbě.
Vědci budou moci nyní využít k dalšímu zkoumání nejen genom Craiga Ventera, ale i dalších několika prominentních osob, které ho nabídly k vědeckým účelům. Mezi nimi je spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen nebo známý americký televizní moderátor Larry King. Svůj osobní genom dal k dispozici pro další zkoumání také James Watson, který v roce 1953 pomohl odhalit dvojitou spirálu struktury DNA.
Sestavení genomu Craiga Ventera stálo deset milionů dolarů a bylo tak drahé proto, že současné používané techniky jsou nové. Ale během pěti let by cena mohla klesnout na tisíc dolarů, což už by bylo přístupné i pro běžné lidi. Umožnilo by jim to poznat genetické varianty, které tvoří jejich tělo a mysl a podílejí se na vzniku nemocí.
vesmir.info
(5. 9. 2007)
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 1 reakcí