Evropský navigační systém Galileo má první družici
Evropa udělala další krůček ke spuštění satelitního navigačního systému Galileo jako evropské odpovědi na již fungující americký systém GPS. Jak oznámila Evropská komise, v nizozemském letovisku Noordwijk byla pokřtěna jménem GIOVE první komunikační družice budoucího systému. Satelit má do konce roku vynést na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz z kazašského kosmodromu Bajkonur.
S vypuštěním prvního satelitu začne fáze ověřování programu ve vesmíru. Po první experimentální družici má na jaře příštího roku následovat další. Naostro by první čtyři satelity měly fungovat v roce 2008. Celkem má systém využívat 30 družic, aby poskytoval služby na celé planetě a zmenšil dosavadní závislost Evropanů na Američanech.
Zatímco americký systém GPS a ruský GLONASS jsou pod kontrolou vojáků, evropský systém má být civilní. Výhodou má být i vyšší přesnost než u konkurence. Zatímco GPS a GLONASS, vyvinuté pro potřeby vojenských jednotek, pracují s přesností 30 až 50 metrů, odchylka u Galilea by měla činit jen metry. Zatímco nyní GPS pouze navádí řidiče k cíli, Galileo by měl i radit, jak vyzrát na zácpy.
Světový trh satelitní navigace se během posledních let zdvojnásobil z deseti na 20 miliard eur a komise doufá, že od roku 2020 by trh mohl dosahovat ročního objemu až 275 miliard eur. Galileo má na starém kontinentu zajistit také 150.000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Přípravy však poslední dobou začaly nabírat zpoždění, vinou sporů o rozdělení dodatečných nákladů a o umístění řídícího střediska. Galileo má celkem stát asi 3,6 miliardy eur. O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se má podělit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura. Náklady v letech 2008-2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by měla uhradit společná pokladna EU, zbytek by si měl vzít na starost soukromý sektor.
Zatímco americký systém GPS a ruský GLONASS jsou pod kontrolou vojáků, evropský systém má být civilní. Výhodou má být i vyšší přesnost než u konkurence. Zatímco GPS a GLONASS, vyvinuté pro potřeby vojenských jednotek, pracují s přesností 30 až 50 metrů, odchylka u Galilea by měla činit jen metry. Zatímco nyní GPS pouze navádí řidiče k cíli, Galileo by měl i radit, jak vyzrát na zácpy.
Světový trh satelitní navigace se během posledních let zdvojnásobil z deseti na 20 miliard eur a komise doufá, že od roku 2020 by trh mohl dosahovat ročního objemu až 275 miliard eur. Galileo má na starém kontinentu zajistit také 150.000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Přípravy však poslední dobou začaly nabírat zpoždění, vinou sporů o rozdělení dodatečných nákladů a o umístění řídícího střediska. Galileo má celkem stát asi 3,6 miliardy eur. O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se má podělit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura. Náklady v letech 2008-2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by měla uhradit společná pokladna EU, zbytek by si měl vzít na starost soukromý sektor.
vesmir.info
(16. 11. 2005)
diskuze k lnku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakc