V Česku přibývá soukromých hvězdáren
V Česku přibývá malých soukromých hvězdáren. Řekl to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zatímco v roce 1989 jich bylo asi pět, v současnosti se jejich počet pohybuje kolem 30. Důvodem, proč jich přibývá, je stále lepší finanční dostupnost a bohatnoucí Česko.
"Lidé dnes mají více peněz a jsou schopni si koupit dalekohled anebo postavit baráček, ze kterého udělají hvězdárnu. Vím o třech soukromých hvězdárničkách, které vznikly v posledních dvou letech," uvedl Suchan.
Z oficiálního seznamu je podle něj těžké čerpat, protože řada soukromých hvězdáren chce zůstat v utajení. Ministerstvo kultury je totiž nutí vyplňovat hlášení o návštěvnosti a různé dotazníky. Amatérští pozorovatelé se tomu brání. "Paradoxně z toho vyplývá, že někteří nechtějí být v databázi ministerstva, protože hvězdárnu mají na zahradě pro své potěšení a nikoho tam nepouštějí," dodal vědec.
Soukromá fotografická hvězdárna vyrostla například v Rásoskách u Jaroměře. Odborně zaměřená soukromá hvězdárna je v Peci pod Sněžkou. Soukromé hvězdárny podle vědců přispívají k obecné vzdělanosti v astronomii a vědci s některými amatérskými astronomy spolupracují. Astronomický ústav přijímá určité druhy pozorování od špičkových pozorovatelů i lidových hvězdáren. Obecně ale vědci mají svých dat dost, protože mají i velké množství výkonných přístrojů.
Amatérská hvězdárna se dá pořídit relativně levně. Příkladem může jít pan Miroslav Szlaur z Třince na Frýdecko-Místecku, který si svou pozorovatelnu s otočnou kopulí včetně dalekohledu postavil sám. Hvězdárnu začal budovat na své zahrádce v nedaleké Vendryni v roce 1992, kdy ještě nebylo snadné pořídit si hvězdářský dalekohled. "Nevyšlo to moc draho, nejdražší bylo broušení zrcadla do dalekohledu za asi 5000 korun, materiál na stavbu hvězdárny mi zbyl po stavbě zahradní chatky," řekl soukromý astronom, který svou hvězdárnu stavěl dva roky.
V ČR působí firma, která se specializuje na stavbu počítačem řízené kopule, jež ale může přijít i na půl milionu korun. Jednoduchá verze takové střechy vyjde na několik desítek tisíc. V obchodech i supermarketech jsou už rovněž běžně dostupné i poměrně kvalitní dalekohledy za zhruba 20.000 až 30.000 korun. Špičkové přístroje nabízejí specializované firmy. Jejich cena ale může jít do statisíců. Také stativ na dalekohled přijde na několik tisíc korun. Stále častěji se k dalekohledům připojují kamery, které pomáhají snímat vesmír a provádět pravidelné monitorování.
Česko je podle Suchana v celosvětovém měřítku atypické i v počtu desítek lidových hvězdáren zřizovaných městy. "Srovnávat se s námi může jen oblast původního východního Německa, kde astronomie byla výrazně zastoupena v osnovách základní školy a řada škol měla vlastní hvězdárny. U nás je to pozůstatek po období socialismu, kdy si vedoucí místa mylně myslela, že hvězdárny odvádějí od boha k vědeckému světovému názoru," dodal. S tím je podle něj spojeno i podhoubí amatérské astronomie u nás.
Podle Suchana na tom jsou hůře ty lidové hvězdárny, které nepřešly pod kraj. "Zatímco my jako lidi postupně bohatneme a zvedají se nám platy, u veřejných hvězdáren hodně záleží na tom, kdo je zřizovatelem. Ty, které přešly pod kraje, jsou bohatší, protože města na ně nemají tolik peněz," dodal.
Z oficiálního seznamu je podle něj těžké čerpat, protože řada soukromých hvězdáren chce zůstat v utajení. Ministerstvo kultury je totiž nutí vyplňovat hlášení o návštěvnosti a různé dotazníky. Amatérští pozorovatelé se tomu brání. "Paradoxně z toho vyplývá, že někteří nechtějí být v databázi ministerstva, protože hvězdárnu mají na zahradě pro své potěšení a nikoho tam nepouštějí," dodal vědec.
Soukromá fotografická hvězdárna vyrostla například v Rásoskách u Jaroměře. Odborně zaměřená soukromá hvězdárna je v Peci pod Sněžkou. Soukromé hvězdárny podle vědců přispívají k obecné vzdělanosti v astronomii a vědci s některými amatérskými astronomy spolupracují. Astronomický ústav přijímá určité druhy pozorování od špičkových pozorovatelů i lidových hvězdáren. Obecně ale vědci mají svých dat dost, protože mají i velké množství výkonných přístrojů.
Amatérská hvězdárna se dá pořídit relativně levně. Příkladem může jít pan Miroslav Szlaur z Třince na Frýdecko-Místecku, který si svou pozorovatelnu s otočnou kopulí včetně dalekohledu postavil sám. Hvězdárnu začal budovat na své zahrádce v nedaleké Vendryni v roce 1992, kdy ještě nebylo snadné pořídit si hvězdářský dalekohled. "Nevyšlo to moc draho, nejdražší bylo broušení zrcadla do dalekohledu za asi 5000 korun, materiál na stavbu hvězdárny mi zbyl po stavbě zahradní chatky," řekl soukromý astronom, který svou hvězdárnu stavěl dva roky.
V ČR působí firma, která se specializuje na stavbu počítačem řízené kopule, jež ale může přijít i na půl milionu korun. Jednoduchá verze takové střechy vyjde na několik desítek tisíc. V obchodech i supermarketech jsou už rovněž běžně dostupné i poměrně kvalitní dalekohledy za zhruba 20.000 až 30.000 korun. Špičkové přístroje nabízejí specializované firmy. Jejich cena ale může jít do statisíců. Také stativ na dalekohled přijde na několik tisíc korun. Stále častěji se k dalekohledům připojují kamery, které pomáhají snímat vesmír a provádět pravidelné monitorování.
Česko je podle Suchana v celosvětovém měřítku atypické i v počtu desítek lidových hvězdáren zřizovaných městy. "Srovnávat se s námi může jen oblast původního východního Německa, kde astronomie byla výrazně zastoupena v osnovách základní školy a řada škol měla vlastní hvězdárny. U nás je to pozůstatek po období socialismu, kdy si vedoucí místa mylně myslela, že hvězdárny odvádějí od boha k vědeckému světovému názoru," dodal. S tím je podle něj spojeno i podhoubí amatérské astronomie u nás.
Podle Suchana na tom jsou hůře ty lidové hvězdárny, které nepřešly pod kraj. "Zatímco my jako lidi postupně bohatneme a zvedají se nám platy, u veřejných hvězdáren hodně záleží na tom, kdo je zřizovatelem. Ty, které přešly pod kraje, jsou bohatší, protože města na ně nemají tolik peněz," dodal.
vesmir.info
(21. 2. 2007)
související
Česká republika patří v astronomii ke světovým velmocím. Vyniká například ve výzkumu rotace Země, černých děr nebo ve sluneční fyzice. Řekl to předseda Českého národního komitétu astronomického Jan Palouš. Podle něj je astronomie v Česku populární i mezi laickou veřejností. Někteří experti si dokonce myslí, že v Česku je hustší síť hvězdáren než například v USA.
Česká republika co se astronomie týče, patří ke světovým velmocím. Ne náhodou je proto Praha, kde se letos v srpnu koná valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), po Římu a Sydney třetím městem na světě, kam se tento vrcholný astronomický kongres vrací už podruhé.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 1 reakcí