Odborník: Astronomie je v Česku populární
Česká republika patří v astronomii ke světovým velmocím. Vyniká například ve výzkumu rotace Země, černých děr nebo ve sluneční fyzice. Řekl to předseda Českého národního komitétu astronomického Jan Palouš. Podle něj je astronomie v Česku populární i mezi laickou veřejností. Někteří experti si dokonce myslí, že v Česku je hustší síť hvězdáren než například v USA.
V pondělí v Praze začalo valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), které je světovou astronomickou událostí roku. Do Prahy se vrátilo po 39 letech. Podle některých odborníků i tento fakt svědčí o prestiži české astronomie. Palouš se domnívá, že se na rozvoji oboru podepsal komunistický režim. "V padesátých letech vzniklo přesvědčení, že astronomie může tím, že se podívá do nebe a zjistí, že tam bůh na obláčku nesedí, přispět k propagandě," uvedl. Podle něj bylo toto přesvědčení chybné, přestože přispělo k tomu, že se v Česku astronomie zdárně vyvíjela. Někteří astronomové si však myslí, že v současnosti už tolik hvězdáren nevzniká, protože astronomie musí čelit všudypřítomnému ekonomickému tlaku.
Profesionální astronomové zejména v 70. a 80. letech museli čelit izolaci od západní části světa. "Orientace východním směrem znamenala, že jsme neměli do některých programů přístup," řekl Palouš. Čeští vědci se tak například nemohli zúčastnit projektu Evropské jižní observatoře, kterou jedenáct zemí Evropské unie buduje v Jižní Americe. Možná již na valném shromáždění IAU v Praze by se to mohlo změnit, a čeští astronomové by tak měli mít přístup k nejvýkonnějším dalekohledům světa.
Česká astronomie je ve světě známá například prvním fotograficky zdokumentovaným pádem meteoritu v historii. Stalo se tak u bolidu Příbram ze 7. dubna 1959. Na základě spočítané dráhy v zemské atmosféře byl meteorit Příbram nalezen a díky zpětnému propočítání dráhy ve Sluneční soustavě se podařilo rekonstruovat jeho dráhu v kosmickém prostoru.
Významnou observatoří je hvězdárna na jihočeské Kleti. V Česku je nejvýše položená. Nedávno byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v České republice s metrovým průměrem zrcadla. Do provozu byl uveden při minulém valném shromáždění astronomů v Praze v roce 1967. Astronomický ústav Akademie věd navazuje na bohatou historii české astronomie. Jeho observatoř v Ondřejově byla založena v roce 1898 a v roce 1906 zahájila vědecká pozorování nebeských těles.
Astronomie se v Česku vyučuje na Astronomickém ústavu Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedře astronomie a teoretické fyziky Masarykovy univerzity v Brně a na univerzitě v Opavě. Česká astronomická společnost sdružuje na 530 členů. Založena byla 8. prosince 1917. K významným postavám české astronomie patří například Zdeněk Kopal, který větší část života prožil ve Velké Británii, dnes je pohřben na Vyšehradě na Slavíně.
Profesionální astronomové zejména v 70. a 80. letech museli čelit izolaci od západní části světa. "Orientace východním směrem znamenala, že jsme neměli do některých programů přístup," řekl Palouš. Čeští vědci se tak například nemohli zúčastnit projektu Evropské jižní observatoře, kterou jedenáct zemí Evropské unie buduje v Jižní Americe. Možná již na valném shromáždění IAU v Praze by se to mohlo změnit, a čeští astronomové by tak měli mít přístup k nejvýkonnějším dalekohledům světa.
Česká astronomie je ve světě známá například prvním fotograficky zdokumentovaným pádem meteoritu v historii. Stalo se tak u bolidu Příbram ze 7. dubna 1959. Na základě spočítané dráhy v zemské atmosféře byl meteorit Příbram nalezen a díky zpětnému propočítání dráhy ve Sluneční soustavě se podařilo rekonstruovat jeho dráhu v kosmickém prostoru.
Významnou observatoří je hvězdárna na jihočeské Kleti. V Česku je nejvýše položená. Nedávno byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v České republice s metrovým průměrem zrcadla. Do provozu byl uveden při minulém valném shromáždění astronomů v Praze v roce 1967. Astronomický ústav Akademie věd navazuje na bohatou historii české astronomie. Jeho observatoř v Ondřejově byla založena v roce 1898 a v roce 1906 zahájila vědecká pozorování nebeských těles.
Astronomie se v Česku vyučuje na Astronomickém ústavu Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedře astronomie a teoretické fyziky Masarykovy univerzity v Brně a na univerzitě v Opavě. Česká astronomická společnost sdružuje na 530 členů. Založena byla 8. prosince 1917. K významným postavám české astronomie patří například Zdeněk Kopal, který větší část života prožil ve Velké Británii, dnes je pohřben na Vyšehradě na Slavíně.
vesmir.info
(16. 8. 2006)
související
V Česku přibývá malých soukromých hvězdáren. Řekl to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zatímco v roce 1989 jich bylo asi pět, v současnosti se jejich počet pohybuje kolem 30. Důvodem, proč jich přibývá, je stále lepší finanční dostupnost a bohatnoucí Česko.
Planetárium ve Stromovce je nečastějším cílem zájemců o astronomii v hlavním městě. V loňském roce tam zavítalo přes sto tisíc návštěvníků, dalších čtyřicet tisíc lidí pak přišlo do Štefánikovy hvězdárny a hvězdárny v Ďáblicích. Pražské hvězdárny a planetárium se stále častěji objevují v programu školních výletů a exkurzí. Za posledních deset let se počet dětí ve školních výpravách a dalších organizovaných skupinách zdvojnásobil. Uvádí to výroční zpráva příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy za rok 2005.
Česká republika co se astronomie týče, patří ke světovým velmocím. Ne náhodou je proto Praha, kde se letos v srpnu koná valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), po Římu a Sydney třetím městem na světě, kam se tento vrcholný astronomický kongres vrací už podruhé.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí