Česká kosmonautika - úvod
Počátky kosmonautiky u nás se datují kolem roku 1965, když vznikl projekt řady sondážních meteorologických raket
SONDA (viz obr).
Českoslovenští profesionálové v oboru kosmonautiky se tehdy soustředili na program družic Interkosmos, kde byly naše přístroje na každé sondě této řady.V roce 1978 se Vladimír Remek stal prvním občanem jiné země než SSSR nebo USA, který se stal kosmonautem. V témže roce vznikla první družice úspěšné řady MAGION(1978-1996. Naši vědci dále podíleli na řadě kosmických projektů a výrobě kosmických zařízení. Z těch je asi nejznámější krystalizátor ČSK pro orbitální stanice MIR a Saljut.
Po ukončení programu Interkosmos na začátku 90.let 20.století a také po rozdělení Československa se kosmický výzkum v Česku dostal do velmi těžké pozice. Většina pracovišť se ocitla bez akademické a státní podpory. Řada týmů a výrobců zanikla. Někteří se pokusili pokračovat privatizací, jiní byli odkázáni na minimální rozpočty akademických ústavů, vysokých škol a později i několik grantů.
I tak kosmický výzkum v Česku přežil a jeho budoucnost je v mezinárodní spolupráci, především s Evropskou kosmickou
agenturou ESA. Oficiální vládní Dohoda o spolupráci mezi Českou republikou a ESA byla podepsána 07.11.1996. Řízením spolupráce s ESA bylo pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Proto byla v roce 1997 při odboru mezinárodní spolupráce MŠMT ustavena Rada pro spolupráci s ESA. Předsedou rady je Ing. J. Kolář a jejími členy jsou odborníci z různých sekcí kosmického výzkumu. Je nesporné, že je třeba se aktivně zapojit do mezinárodních programů, kde se o náklady a rizika rozdělí více partnerů. K tomu je ovšem třeba získat řádné členství v ESA a ne jen statut přidruženého členství, jak je tomu nyní.
Řada českých kosmonautických aktivit se dnes potýká z finančními problémy. Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR, kde tým Ing. P. Třísky a J. Vojty postavil řadu družic Magion se stále věnují zdokonalení přístrojů pro případný budoucí projekt, ale o žádném konkrétním nemluví.
Také v Astronomickém ústavu AV ČR se už řadu let věnují kosmickému výzkumu. Tým, vedený RNDr. L. Sehnalem zde pro potřeby měření vlivu atmosféry na pohyb družice vyvinul a postavil mikroakcelerometr MACEK, který v roce 1992 měřil na ruské fotografické družici Resurs F15 a v roce 1996 dokonce byl na palubě raketoplánu Atlantis STS-79. Nyní se na tyto experimenty snaží navázat družicí MIMOSA. 
Pro amatérskou činnost máme slušné podmínky, neboť u nás je plno planetárií a hvězdáren. Zájemci o kosmonautiku se mohou združovat a věnovat se drobným kosmonautickým aktivitám. V tomto jsou nejaktivnější Hvězdárna a planetárium Praha a Hvězdárna Valašské Meziříčí.
V minulosti u nás působily velmi aktivní amatérské skupiny pro kosmonautiku SPACE a LSG. Spolek SPACE se v 60.letech věnoval především publikační činnosti a popularizaci kosmonautiky. Studentská skupina LSG při Planetáriu v Praze zase v 80. letech připravila řadu projektů a studií, se kterými se úspěšně účastnila kongresů IAF (studentské sekce). Nejznámější je zřejmě studie Sluneční plachetnice z roku 1981. Podle mých posledních informací, však už tato skupina nefunguje.
Jiná amatérská skupina se v 80. letech pod vedením Ing. B. Křížka věnovala návrhům minimální nosné rakety a experimentovala s raketami Astra.
