Česko patří ke světovým astronomickým velmocím
Česká republika co se astronomie týče, patří ke světovým velmocím. Ne náhodou je proto Praha, kde se letos v srpnu koná valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), po Římu a Sydney třetím městem na světě, kam se tento vrcholný astronomický kongres vrací už podruhé.
Česká republika má jednu z nejhustších sítí veřejných hvězdáren na světě. Přijít se podívat dalekohledem na nebeská tělesa je v Česku snazší než ve vyspělejších zemích Evropy a dokonce i ve Spojených státech.
Mezi astronomy se říká, že za to tak trochu může komunistický režim. Hvězdárny totiž nabízely bohatý program pro děti i dospělé i na neděli a hodily se proto do ateistického programu komunistické strany, která chtěla věřící obyvatelstvo odnaučit chodit do kostelů na bohoslužby. Režim proto zakládání hvězdáren podporoval. Nynější všudypřítomný ekonomický tlak ale tuto přednost České republiky, která napomáhá vzdělání i aktivnímu odpočinku leckde ohrožuje.
Astronomové pořádají Dny otevřených dveří, zapojují se do akcí Věda v ulicích a podíleli se i na Evropské noci vědců. Zkušenosti, které čeští astronomové a astrofyzikové mají s popularizací vědy, se zúročily ve vzdělávacím projektu Venus Transit 2004, který spojil Evropu, zejména její středoškolské studenty, ke společnému pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem 8. června 2004. Výsledky České republiky patřily k nejlepším v Evropě.
Podobným způsobem se Česká republika začlenila do příprav Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (IHY 2007).
Česká astronomie je ve světě známá například prvním fotograficky zdokumentovaným pádem meteoritu v historii. Stalo se tak u bolidu Příbram ze 7. dubna 1959. Na základě spočítané dráhy v zemské atmosféře byl meteorit Příbram nalezen a díky zpětnému propočítání dráhy ve Sluneční soustavě se podařilo rekonstruovat jeho dráhu v kosmickém prostoru.
Významnou observatoří je hvězdárna na jihočeské Kleti. V Česku je nejvýše položená. Nedávno byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v České republice s metrovým průměrem zrcadla. Největší dalekohled s dvoumetrovým průměrem zrcadla je v Ondřejově. Do provozu byl uveden při minulém valném shromáždění astronomů v Praze v roce 1967.
Astronomie se v Česku vyučuje na Astronomickém ústavu Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedře astronomie a teoretické fyziky Masarykovy univerzity v Brně a na univerzitě v Opavě. Česká astronomická společnost sdružuje na 530 členů. Založena byla 8. prosince 1917.
Očekává se, že se Česká republika na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze stane členem Evropské jižní observatoře (ESO), kterou země Evropské unie budují v Jižní Americe. Čeští astronomové tak budou mít přístup k nejvýkonnějším dalekohledům světa.
Mezi astronomy se říká, že za to tak trochu může komunistický režim. Hvězdárny totiž nabízely bohatý program pro děti i dospělé i na neděli a hodily se proto do ateistického programu komunistické strany, která chtěla věřící obyvatelstvo odnaučit chodit do kostelů na bohoslužby. Režim proto zakládání hvězdáren podporoval. Nynější všudypřítomný ekonomický tlak ale tuto přednost České republiky, která napomáhá vzdělání i aktivnímu odpočinku leckde ohrožuje.
Astronomové pořádají Dny otevřených dveří, zapojují se do akcí Věda v ulicích a podíleli se i na Evropské noci vědců. Zkušenosti, které čeští astronomové a astrofyzikové mají s popularizací vědy, se zúročily ve vzdělávacím projektu Venus Transit 2004, který spojil Evropu, zejména její středoškolské studenty, ke společnému pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem 8. června 2004. Výsledky České republiky patřily k nejlepším v Evropě.
Podobným způsobem se Česká republika začlenila do příprav Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (IHY 2007).
Česká astronomie je ve světě známá například prvním fotograficky zdokumentovaným pádem meteoritu v historii. Stalo se tak u bolidu Příbram ze 7. dubna 1959. Na základě spočítané dráhy v zemské atmosféře byl meteorit Příbram nalezen a díky zpětnému propočítání dráhy ve Sluneční soustavě se podařilo rekonstruovat jeho dráhu v kosmickém prostoru.
Významnou observatoří je hvězdárna na jihočeské Kleti. V Česku je nejvýše položená. Nedávno byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v České republice s metrovým průměrem zrcadla. Největší dalekohled s dvoumetrovým průměrem zrcadla je v Ondřejově. Do provozu byl uveden při minulém valném shromáždění astronomů v Praze v roce 1967.
Astronomie se v Česku vyučuje na Astronomickém ústavu Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedře astronomie a teoretické fyziky Masarykovy univerzity v Brně a na univerzitě v Opavě. Česká astronomická společnost sdružuje na 530 členů. Založena byla 8. prosince 1917.
Očekává se, že se Česká republika na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze stane členem Evropské jižní observatoře (ESO), kterou země Evropské unie budují v Jižní Americe. Čeští astronomové tak budou mít přístup k nejvýkonnějším dalekohledům světa.
vesmir.info
(27. 7. 2006)
související
V Česku přibývá malých soukromých hvězdáren. Řekl to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zatímco v roce 1989 jich bylo asi pět, v současnosti se jejich počet pohybuje kolem 30. Důvodem, proč jich přibývá, je stále lepší finanční dostupnost a bohatnoucí Česko.
Česká republika patří v astronomii ke světovým velmocím. Vyniká například ve výzkumu rotace Země, černých děr nebo ve sluneční fyzice. Řekl to předseda Českého národního komitétu astronomického Jan Palouš. Podle něj je astronomie v Česku populární i mezi laickou veřejností. Někteří experti si dokonce myslí, že v Česku je hustší síť hvězdáren než například v USA.
diskuze k článku
Jaký je Váš názor?
diskuze obsahuje 0 reakcí