Cestu do vesmíru věnuje britský vědecký magazín New Scientist tomu, kdo nejlépe odpoví na otázku "jaký je nejlepší patentovaný vynález a proč". Unikátní soutěž začíná dnes.
Vlivy záření Slunce a geomagnetické aktivity v atmosféře slábnou s klesající výškou. Dlouhodobé výzkumy také ukázaly, že vliv slábl během 20. století. Nyní jsou změny v horních vrstvách atmosféry způsobeny skleníkovým efektem a Slunce ovlivňuje jen ionizovanou složku ionosféry. Vyplývá to z přednášky Jana Laštovičky z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Ruská kosmická loď Sojuz, na jejíž palubě byla ve vesmíru kromě profesionálních astronautů také první vesmírná turistka Anousheh Ansariová, se dnes úspěšně vrátila na Zemi. Sdělilo to pozemní ruské středisko letu.
Japonsko dnes úspěšně vypustilo do vesmíru družici, která má za úkol monitorovat magnetická pole na Slunci. Informovala o tom japonská Agentura pro výzkum vesmíru (JAXA).
Astronomický ústav Akademie věd nabízí veřejnosti v rámci Noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise na 22. září, mimořádnou prohlídku areálu observatoře v Ondřejově. Návštěvníci budou mít příležitost vidět specializovaná pracoviště při jejich činnosti.
Slavný kapitán Kirk z kultovního seriálu Star Trek, který se svou lodí statečně brázdil vesmírné hlubiny, není nijak nadšený z vyhlídky na výlet do skutečného kosmu. Kanadský herec William Shatner se zdráhá přijmout nabídku na "vyhlídkový" vesmírný let, i když by ho nic nestál.
Aktivity v oblasti Galileo a monitorování systému životního prostředí představují jeden z klíčových prvků strategie rozvoje zemí Evropské Unie v oblasti vědeckého pokroku, strategického rozvoje, ekonomického růstu založeného na znalostním potenciálu a bezpečnosti. Do těchto aktivit se zapojuje i Česká republika například prostřednictvím realizace projektů financovaných z fondů Evropské unie.
Několik důležitých objevů a událostí přineslo podle astronomů valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), které se od minulého týdne koná v Praze. Vědci se například zabývali tím, zda má Pluto zůstat planetou. Předseda Národního organizačního komitétu Jan Palouš také ocenil pozorování vědeckého týmu, který sledoval vzdálenou galaxii, jejíž světlo k nám letí deset miliard let. Podle něj by tento objev měl vědcům pomoci zjistit, jak vznikaly a jak se vyvíjely galaxie.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nemůže najít originální kazety s nahrávkami z první mise Apolla na Měsíc, na nichž astronaut Neil Armstrong v roce 1969 jako první člověk klade nohu do měsíčního prachu. Přitom před sestoupením z poslední příčky lunárního modulu pronáší historickou větu, že "jde o malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo". NASA má alespoň k dispozici pouze kopie těchto nahrávek, připustili představitelé archivu NASA v Greenbeltu na předměstí Washingtonu.